Hudba / videoklip:

Ukázka v podobě písně Po starých zámeckých schodech.

» YouTube »

Text písně:

*1. Hezká vzpomínka* *2. Když nad Prahou se večer uklání* *3. Když večer vklouzne do hlavních tříd (& Olga Matušková)* *4. Matka měst* *5. Na Malém rynečku stojí pod podloubím krám (& Ljuba Hermanová)* *6. Opuštěné nádraží* *7. Po dlouhých jezdících schodech* *8. Po starých zámeckých schodech* *9. Praha je velkoměsto* *10. Pražská děvčata* *11. Pražský déšť* *12. Pražský chodec* *13. Pražský kominík* *14. Přijďte sem k nám* *15. Stará Kampa* *16. Vodník ve Vltavě* *17. Usměvavý hřbitov* *18. To je ten čas (& Olga Matušková)* *1. Hezká vzpomínka* Když se dívám z Vyšehradu Na smíchovský břeh Na louku a staré topoly Se vzpomínkou se mi na rty Dere smutný vzdech V srdci mě to divně zabolí Vidím se tam pod topoly Se svou milou stát Vidím její obraz spanilý Vzpomínám si na ty doby Když jsem býval mlád Jako by to bylo před chvílí Měsíc se něžně líbal s Vltavou Ze tmy se nořil Vyšehrad Hvězdičky svítili nám nad hlavou Když jsem šeptal vroucně mám tě rád *2. Když nad Prahou se večer uklání* Když nad Prahou se večer uklání A zvony smutně zvoní Mé srdce již se pláči nebrání Mé oči slzy roní Moje milá s jiným u muziky skáče A mé srdce v hoři ustavičně pláče Pláče jenom pro ni Moje milá s jiným u muziky skáče A mé srdce v hoři ustavičně pláče Pláče jenom pro ni Když měsíček nad Prahou vychází A hvězdy jasně svítí Má panenka se s jiným prochází A já mám bez ní žíti Nemám na tom světě utěšení žádné A mé srdce stále marnou láskou vadne Vadne jako kvítí Nemám na tom světě utěšení žádné A mé srdce stále marnou láskou vadne Vadne jako kvítí Tam pod kamenným mostem z daleka Tak tiše voda plyne A na mě v světě nic už nečeká A žití moje hyne Na kamenný most si naposledy zajdu Ve vodě hluboké utěšení najdu Najdu štěstí jiné Na kamenný most si naposledy zajdu Ve vodě hluboké utěšení najdu Najdu štěstí jiné *3. Když večer vklouzne do hlavních tříd (& Olga Matušková)* Tma na město padá a přichází večerní chlad Skla výkladů září a v sálech se začíná hrát Princ Hamlet už po sté se ptá, zda nebýt či být A Lohengrin zpívá a v kině zní poslední hit Když večer vklouzne do hlavních tříd Rád jen tak bloumám a zkouším snít Ze střech jak hříva se táhne dým Mé město zpívá a já zpívám s ním Tma na město padá a lidí je čím dál míň Už divadlo zhaslo, i kina, i koncertní síň Pár milenců líbá se potají ve stínu vrat A z parků a zahrad zní písnička, kterou mám rád Když večer vklouzne do hlavních tříd Rád jen tak bloumám a zkouším snít Ze střech jak hříva se táhne dým Mé město zpívá a já zpívám s ním Tma na město padá a pomalu usíná svět A někde v té dálce někdo řídí svůj kosmický let A my v téže chvíli, tak jako už nesčetněkrát Si dobrou noc dáme a zhasnem a půjdeme spát Když večer vklouzne do hlavních tříd Rád jen tak bloumám a zkouším snít Ze střech jak hříva se táhne dým Mé město zpívá a já zpívám s ním *4. Matka měst (& Petr Haničinec)* *Petr Haničinec:* Od nepaměti tu žili lidé U rybnatého meandru řeky Na kopcích a stráních Které znamenaly bezpečí a dostatek A jak šel čas, při brodech Kudy procházely obchodní stezky Vznikaly osady, chráněné na pravém břehu hradištěm Jemuž bylo jméno Vyšehrad Na břehu levém pak Hradčany A mezi nimi v temné spleti pěšin a vyšlapaných cest Z bájí a mýtů za staletí vyrostla Praha - Matka měst *Waldemar Matuška:* Krásná za večerů, kdy soumrak padá A od vltavských břehů vánek začne vát Krásná o polednách, kdy bývá mladá Je jako dívka, kterou každý chce mít rád Je jako dívka, kterou každý chce mít rád *Petr Haničinec:* Žili v ní králové a preláti a kati Šílení císaři a jejich fraucimor Hlavně ale ti, jimž tohle město patří po srdci Řemeslníci, mistři, tovaryši, neokázalí bezejmenní To oni dali Praze její duši A stáli při ní v časech míru i těžkých zkoušek Dali jí fortel svého díla a byli její záštitou A ona se jim proměnila v kamennou růži rozvitou *Waldemar Matuška:* Krásná v létě, kdy tvář si krášlí duhou A na věže si sluncem dává verše psát Krásná zasněžená, kdy s bílou stuhou Je jako dívka, kterou každý chce mít rád Je jako dívka, kterou každý chce mít rád *Petr Haničinec:* Barok a gotika, věže a továrny Moderní paláce, parky a sídliště To všechno je Praha A navíc hudba, život, jenž kypí a dere se kupředu Protože rozvitá růže je v kamení živá Dýchá a košatí, hrdá na svoje půvaby, kouzla a tajemství Ve kterých minulost se pojí s přítomností Čas pro ni vrší v každém domě bezpočet činů, slov a gest Ona jak dřív tu stojí skromně Však slávou dotýká se hvězd *Waldemar Matuška:* Krásná, když přijde máj, a v záři ranní V ní na tisíce jarních tónů začne hrát Krásná, jedinečná, ta vlídná paní Je jako dívka, kterou každý chce mít rád Je jako dívka, kterou každý chce mít rád *5. Na Malém rynečku stojí pod podloubím krám (& Ljuba Hermanová)* Na Malém rynečku stojí pod podloubím krám Prodává tam Majolenka sůl, pepř, tymián Jednou tam k ní do krámečku přišel mládenec Koupiti si pro kanárka za dva semenec La la la la lala la lálalalalá Koupiti si pro kanárka za dva semenec Potom o svým kanárkovi vyprávěl jí moc A než jí to dopovídal, byla temná noc Majolenka drobátko se napřed styděla A pak řekla, že prý by ho ráda viděla On jí řek, by k němu přišla, kdy jen bude chtít Že prý bude kanáreček velkou radost mít Majolenka zarděla se skoro po uši A pak řekla: „Pane Álojs, to se nesluší” Nepřestával naléhati ani na chvíli Až se spolu naposledy přece smluvili Ona řekla: „Dneska večer se k nim podívám Počkají jen, pane Álojs, až si zavřu krám” A když k sobě do komůrky pan Alojs ji ved Kanárek hned povyskočil, zašveholil hned Když se jí pak Alojs zeptal, kdy že přijde zas Řekla: „Zejtra, pane Álojs, zase v tenhle čas” *6. Opuštěné nádraží* Padá tma a v drátech vítr zpívá Vzpomínky někam zapadly Lucerna dlouhým stínem kývá Na osamělé zábradlí Padá tma a v drátech vítr sviští Vlak smutně píská zdaleka Na opuštěném nástupišti Snad na něj nikdo nečeká, jen já Stojím na temném nádraží Celý svět na mě nevraží Pročpak jsem vlastně tolik sám Chtěl bych jet domů, nemám kam Kde je mé doma, kdo mi tohle poví To místo, co má každý z nás Ten známý koutek, voňavý a snový Řekněte mi to prosím vás Stojím na temném nádraží Někdo mě hladí po paži Už tady nejsem tolik sám A vlastně nikam nespěchám A vlastně nikam nespěchám A vlastně nikam nespěchám *7. Po dlouhých jezdících schodech* Po dlouhých jezdících schodech Po schodech z železa Každý večer dívka jede Jiného si hocha vede Když z metra vylézá Každý večer dívka jede Jiného si hocha vede Když z metra vylézá Srdce má zmámené láskou Srdce své na prodej Na Můstku i na Národní Zná nazpaměť každý chodník Vtáhl jí noční rej Na Můstku i na Národní Zná nazpaměť každý chodník Vtáhl jí noční rej Po nocích, kdy není sama Při noční procházce Když s cizincem se Kampou vodí Ví moc dobře, jak to chodí A sní o lásce Když s cizincem se Kampou vodí Ví moc dobře, jak to chodí A sní o lásce Na schodech dneska tu dívku Samotnou nezebe Rozhodla se, není hloupá Po schodech teď vzhůru stoupá Od pekla do nebe Rozhodla se, není hloupá Po schodech teď vzhůru stoupá Od pekla do nebe *8. Po starých zámeckých schodech* Po starých zámeckých schodech Po schodech z kame-ne Po starých zámeckých schodech Po schodech z kame-ne Každý večer panna chodí Za ruku se s hochem vodí Srdce má zmáme-né Každý večer panna chodí Za ruku se s hochem vodí Srdce má zmáme-né Srdce má zmámené láskou Srdce své z mramoru Srdce má zmámené láskou Srdce své z mramoru Měsíček když večer vchází Pan Alois ji doprovází Po schodech nahoru Měsíček když večer vchází Pan Alois ji doprovází Po schodech nahoru Po schodech vzhůru ji vodí Do Zlaté uličky Po schodech vzhůru ji vodí Do Zlaté uličky A tam v domku malovaném Blátem, hlínou slepovaném Dává jí hubičky A tam v domku malovaném Blátem, hlínou slepovaném Dává jí hubičky *9. Praha je velkoměsto* Tak jako z myší šedi Je lidskej život utkán Někomu to snad sedí Leč já jsem jinej pták Má horká krev mě svědí A k velkejm činům nutká Tak vy si žijte v šedi Já naopak! Když Praha za noci Zazáří neonem Není mi pomoci Já slyším, pojď honem Vrhnu se do saka A bílý košile A s gustem čmeláka Jdu cumlat svět Tak jako za nevěstou Jdu hejčkat noční Prahu A co mě potká cestou Nezažil Pařížan Praha je velkoměsto A já mám taky snahu Jsem nočních tahů Pěstoun a bonviván Když Praha za noci Zazáří neonem Není mi pomoci Já slyším, pojď honem Vrhnu se do saka A bílý košile A s gustem čmeláka Jdu cumlat svět Do pátku od pondělka Je člověk jen to tělo Jak přičinlivá včelka Jede a plní plán V sobotu mám i duši A sťatej jako dělo Jsem od paty až k uším Bonviván Když Praha za noci Zazáří neonem Není mi pomoci Já slyším, pojď honem Vrhnu se do saka A bílý košile A s gustem čmeláka Jdu cumlat svět Tak choďte k nám, lidi Už ve čtvrt na sedm Choďte k nám na pivečko každý čas Choďte k nám každej den Ne jednou za tejden Přivítá dívčí úsměv vás Nad hlavou mlíčnou dráhu A v hlavě litr pití Jdu hejčkat noční Prahu V sobotu jsem svůj pán Praha je velkoměsto A já mám taky snahu Jsem nočních tahů Pěstoun a bonviván Když Praha za noci Zazáří neonem Není mi pomoci Já slyším, pojď honem Vrhnu se do saka A bílý košile A s gustem čmeláka Jdu cumlat svět Už mi střihli na sako A hned si začli brousit jehly A já jen čekám, čekám jen Já už jen čekám na ten den Kdy mi to začnou žehlit Až si to sako navlíknu V tu ránu budu někdo jinej A všechny dámy vzdělaný Mi budou říkat belle ma A já tím budu vinen *10. Pražská děvčata* První, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá Každá je hezká, snad sto ze sta Jejich půvab násobí i krásu měst Když jdeš Prahou, koukat nestačíš Vždyť všude na ulici, na náměstí, na nábřeží Děvčat je hezkých víc než věží Tak jako film kolem běží Stěží počítat je zkrátka nestačíš Každá má švih a trochu pih Ať potkáš kteroukoliv z nich Vždy jí kouká z očí smích Je jich tolik, že se ti zdá Že jsi do vosího hnízda pích No první, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá Každá je hezká, snad sto ze sta Určitě jsou chloubou města Klidně na tohleto mohu vzíti jed Já se přiznám, že se nesta- Že se po Praze nestačím ohlížet Lá... Tap-tap-tara... Lá-la-la... Každá má švih a trochu pih Ať potkáš kteroukoliv z nich Vždy jí kouká z očí smích Je jich tolik, že se ti zdá Že jsi do vosího hnízda pích No první, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá Každá je hezká, snad sto ze sta Určitě jsou chloubou města Na tohleto mohu klidně vzíti je-e-ed Já se přiznám, že se nesta- Že se po Praze nestačím ohlížet Že se po Praze nestačím ohlížet Že se nestačím ohlížet Lá-la-la-la-lá *11. Pražský déšť* Mží mé Praze do věží A do tmy nábřeží Však je to divný déšť Dívkám svítí na očích Kdo ví, je to pláč či smích Pláč či smích Mží mé Praze do věží A do tmy nábřeží Však je to divný déšť či pláč Kdo ví, zda dívky v ulicích Nám nesou právě pláč či smích Pláč či bílý smích Mží mé Praze do věží A do tmy nábřeží Však je to divný déšť či pláč Kdo ví, zda dívky v ulicích Nám nesou právě pláč či smích Pláč či bílý smích *12. Pražský chodec* Když přijde večer a hvězdy vyjdou Krásně se bloumá Národní třídou Tma prstem sahá na klenbu temnou A celá Praha zpívá si se mnou Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Vyšehrad Kolik čtvrtí, tolik lásek, všechny je mám stejně rád Znám každou spáru chodníku Jak v Dejvicích, tak v Bráníku Prošel jsem to nejmíň tisíckrát Já bez Prahy bych, věřte mi Už nebyl šťasten na zemi Mám to město nade všechno rád Já bez Prahy bych, věřte mi Už nebyl šťasten na zemi Mám tohle město nade všechno rád *13. Pražský kominík* Jsem pražský kominík a tuze se tím chlubím Že právě v Praze, saze hubím Jsem pražský kominík a z lásky k Praze zpívám A její saze jí snáze z tváří smývám Když Tě, Praho, paní zima sype cukrem vanilkovým Taková mě závrať jímá, že to, Praho, nevypovím Když Ti, Praho, měsíc květen uháčkuje krajky v bezu Půvabem Tvým jsem tak spleten, že snad nevím, kudy lezu Jsem pražský kominík a moje milá žárlí To kvůli Tobě, Praho, kvůli Tobě Snad vůbec netuší, snad vůbec netuší Že vás mám rád stejnou měrou obě Když Tě, Praho, paní zima sype cukrem vanilkovým Taková mě závrať jímá, že to, Praho, nevypovím Když Ti, Praho, měsíc květen uháčkuje krajky v bezu Půvabem Tvým jsem tak spleten, že snad nevím, kudy lezu Jsem pražský kominík a moje milá žárlí To kvůli Tobě, Praho, kvůli Tobě Snad vůbec netuší, snad vůbec netuší Že vás mám rád stejnou měrou obě Že vás mám rád *14. Přijďte sem k nám* Kdo chodí sám a věčně na patách smůlu má Ten může jít sem k nám Krk na to dám, že bude odevšad zpátky chtít Zpátky chtít, sem k nám Jak uslyší tu muziku, co ulicemi bzučí S tímhle městem ve mžiku si padne do náručí Já to tu znám, pro něj lampy budou plát Lidé se smát, auta troubit Slunce hřát a kapely hrát To chce sem k nám a bydlet v podkroví Sem k nám a mraky zrůžoví Sem k nám, kde člověk život má rád Kdo chodí sám, i když mu na lidech záleží Ten může jít sem k nám Kdo v hlavě má za šesták vtipu Ať přijde žít, přijde žít sem k nám Jak do těla mu jednou vjede půvab našich věží Ubránit se nedovede, rozloučí se stěží Já to tu znám, jarní smítku na kabát může si dát Na zeď báseň křídou psát a s dětmi si hrát Jářku, sem k nám přijďte, vy bláhoví Sem k nám a mraky zrůžoví Sem k nám, kde člověk život má rád *15. Stará Kampa* Starou Kampou chodím rád Ještě dnes tu slyším hrát píseň známou U Čertovky pod mostem Patřilo k mým radostem chvíli stát Starý mlýn a racků let To je mého mládí svět, který láká Každý kout já dobře znám Proto se tam vracívám, vždycky rád Znám v těch místech ranní svítání Vím, jak večer zvony zní Znám milenců kradmé líbání Vím, jak řeka chvátá dlouhou poutí k nám Voda ubíhá jak čas Vracím se tam rád a zas, ke svým toulkám Na Kampě jsem stálý host Vede mě tam most kamenný Pryč jsou trhy hrnčířů Dnes jenom pár malířů tvoří dále Kolik pláten vzniklo tu Nikdo nemá paletu poslední Láká tenhle kout Mnohý chtěl by utonout v jeho kráse Tahle krása staletá Od věků je zakletá v kamení Znám v těch místech ranní svítání Vím, jak večer zvony zní Znám milenců kradmé líbání Vím, jak řeka chvátá dlouhou poutí k nám Voda ubíhá jak čas Vracím se tam rád a zas, ke svým toulkám Na Kampě jsem stálý host Vede mě tam most kamenný *16. Vodník ve Vltavě* Od úst k ústům, běží fámy Není to vtip, je to drama Že uprostřed Prahy právě Vodník žije ve Vltavě Kdekdo honem dušuje se Vážně, na mou duchu Viděl jsem ho na své oči Mokře chodí v suchu Nosí fráček ze zeleně U jezu prý sedá denně Na nohou má botky rudé Na housle tam rybkám hraje *17. Usměvavý hřbitov* Až bude svítit měsíc plavý Půjdem se projít já a ty Na starý hřbitov usměvavý Kde v létě voní akáty A budem bloudit mezi hroby Na kterých měkce leží stín A větve stromů kříže zdobí Jak nejkrásnější baldachýn A budem dýchat les a smolu Vzduch provoněný nedělí A budem vědět, že jsme spolu A že až smrt nás rozdělí Sem oba přijdem složit hlavy A do snů jako dnes Nám bude svítit měsíc plavý A z dálky šumět jez Dál bude svítit měsíc plavý A z dálky šumět jez A budem dýchat les a smolu Vzduch provoněný nedělí A budem vědět, že jsme spolu A že až smrt nás rozdělí Sem oba přijdem složit hlavy A do snů jako dnes Nám bude svítit měsíc plavý A z dálky šumět jez Dál bude svítit měsíc plavý A z dálky šumět jez *18. To je ten čas (& Olga Matušková)* *Ona:* Po chodníku spolu jdem já a ty Na nebi jsou modravé záplaty Vzduch je jarním sluncem prohřátý Davy proudí sem a tam *On:* Můžem zajít třeba do kina Právě teď se všude začíná Je to prostě šťastná hodina Kterou tak dobře znám To je ten čas *Ona:* To je ten čas *On:* Kdy všichni vyjdou *Ona:* Kdy všichni vyjdou *On:* Projít se zas *Ona:* Projít se zas *On:* Národní třídou *Ona:* Národní třídou *On:* To je ten čas *Ona:* To je ten čas *Oba:* Kdy nikdo není sám A Praha s třešněmi si otevřela krám *Ona:* Já snad i to modré nebe dnes Tam, co právě pod mostem hučí jez Jen tak z lásky za pár káčees Klidně koupím ti a dám *On:* Praha totiž voní nedělí Oblečenou v modř a do běly Vypadá to, že se veselí I Svatovítský chrám To je ten čas *Ona:* To je ten čas *On:* Kdy všichni vyjdou *Ona:* Kdy všichni vyjdou *On:* Projít se zas *Ona:* Projít se zas *On:* Národní třídou *Ona:* Národní třídou *On:* To je ten čas *Ona:* To je ten čas *Oba:* Kdy nikdo není sám A Praha s třešněmi si otevřela krám (!)

? Speciální znaky: *tučně*

Přispěvatel: Můžete uvést svoje jméno nebo přezdívku

Napište prosím číslicemi: dvě jedna dvě (!)