On:
Byl kdysi jednou jeden pán
A byla jednou jedna paní
A že byl stále, stále sám
Tak jednoduše chodil za ní

Ona:
On má tu dívku velmi rád
I ona rovněž lásku cítí
Však jak to jenom udělat
Jak rozmotat to klubko nití

Oba:
Až jednou měsíc stříbro lil
A jak tam pod tím světlem stáli
Tak po vlasech ji pohladil
(A kdoví, kdo jí poradil)
Že navzájem si srdce dali

Ona:
Tak jednoduché, že to bylo
Co měsíc všechno neumí

On:
Je možné, že se přihodilo
Snad ještě něco Pán Bůh ví

Ona:
Snad ji v té noci něco šeptal

On:
Co asi

Ona:
Já nevím, jsem tak nesmělá

On:
Jste ještě dítě

Ona:
Jak to víte
Já jsem již dávno dospělá