O čem, o čem, o čem, o čem
O čem mám zpívat?
O čem, o čem, o čem, o čem
O čem mám hrát?

Když poraněná slova
Jediná pýcha básníkova
Učí se kumštu mlčení

Chtěl, chtěl, chtěl, chtěl
Chtěl bych se dívat
Chtěl, chtěl, chtěl, chtěl
Bych při tom být

Až oči ze tmy znova
Přečtou si píseň, která schová
Myšlenku před zlem zničení, ó, ó

Až ze všech uvězněných úst
Písničky dál nám budou růst
Pak naše píseň bude znít
Pro kterou bude mít dál smysl žít

Nemám, nemám, nemám, nemám
Nemám co skrývat
Nemám, nemám, nemám, nemám
Nemám co skrýt

V mé poraněné duši
Je síla, kterou nenaruší
Ani strach z mříží vězení
A proto musím

Musím, musím, musím, musím
Musím dál zpívat
Musím, musím, musím, musím
Musím dál hrát

O zavražděné růži
O úzkosti, jež hrdlo úží
O touze po dnu vzkříšení, o-hó, hó
O zavražděné růži
O úzkosti, jež hrdlo úží
O touze po dnu vzkříšení
O touze po dnu vzkříšení