Bláhová jsou lidská přání, já to vím
Co jsem jich měl, co čas jich vzal
Píseň má snad nepřehání
Má-li říct, co bych si přál

Být dálnicí rovnou jak vál
A s větrem toulavým ubíhat dál
Být dálnicí širší než lán
Před sebou stále mít svět dokořán

Pevně stát, neznat pocit malosti
A cíl dát tobě též
Byl bych rád tím, kdo řeky přemostí
Určí směr, kterým jdeš

Nic víc nechtěl bych než:
Být dálnicí, svůj náklad nést
Nebloudit v zákrutách
A někam vést