Jezabel! Jezabel!
Kde vzal se v tobě ten žár
Kdo dal tvým bokům tvar?
Ďábel sám stvořil tě z požárů

V tvých očích jsou roje včel, Jezabel
Ďábel sám, chopil tě do spárů

Kdo ve tvých ňadrech dlí pomstou posedlý
Kdo v tvé kráse skrývá se?
Ďábel sám, ďábel sám
Jezabel, já tě znám!

A vtělil se v duši tvou jak hrůza před bitvou
Ďábel sám, strůjce všech nesvárů
Pán všech pekel jednou za sto let se na svět rozvzteklí
A proto anděl vzlét, proto anděl vzlét z předpeklí

Hříšný anděl ztratil z křídel třpyt a nemá svatozář
Však co mu nelze vzít, co mu nelze vzít, tvou tvář

Jezabel!
V tvých loktech je můj ráj
O mou duši hraj
Ať v tvé kráse skrývá se ďábel sám, ďábel sám
Jezabel, já tě znám!

A i když už jasně vím
Že lidstvu kouzlem tvým
Ďábel sám splácí dluh, jsi můj bůh!

Jezabel, Jezabel, Jezabél!