Jsem děvče nevzhledné
Běda mi, třikrát běda
Po chlapci toužím
A on?
Večer či v poledne ho neustále hledám
Na půdě, v prádle, ve skříni i v mlází
A nikde nikdo, kdo by ruku podal
A kdo mi mé srdce zaneprázdnil
A nikde nikdo, kdo mi k tomu dodal
Právě, sousedova slečno, bláznil

Snad jenom Bora, co má černý vlasy
Anebo Mirek, co má modrý svetr
Ten čas od času se mnou začíná si
Já ho však nechci, neboť je tu Petr
Kdyby měl Petr smysl pro legraci
Jako má Pavel, hned bych si ho vzala
A kdyby Jáchym neměl pořád práci
V tu ránu Pavla, pro něj bych se vdala

Jsem děvče nevzhledné
Běda mi, třikrát běda
Po chlapci toužím, nikde žádný není
Večer i v poledne ho neustále hledám
Ve hvězdách, v loubí, v piksle od koření
A nikde nikdo, kdo by ruku podal
A kdo by mé srdce zaneprázdnil
A nikde nikdo, kdo by k tomu dodal
Mrskni sebou, ostudo