Hudba / videoklip:

Ukázka v podobě písně Vteřino, stůj.

» YouTube »

Text písně:

*1. Pražský kominík* *2. Černá duše* *3. Pražská děvčata* *4. Světová kapela (& Peter Norfolk)* *5. Apolena* *6. Pojďte, kočky* *7. Hou a hou (Fantom Morrisvillu)* *8. Vteřino, stůj* *9. Samota* *10. Achillova pata* *11. Vrať se mi* *12. Já bych si rád najal dům* *13. Zlý trápení (& Helena Vondráčková, Karel Kopecký)* *14. Bouřka* *15. Má cesta* *16. Barbarella* *17. Rosalie* *18. To bejval nádhernej čas* *19. Patřím sem* *20. Posázavský pacifik* *21. Stará Kampa* *22. Řeka naděje* *23. Loutna* *24. Lovecká píseň* *25. Kdo má rád (& Olga Matušková)* *26. Zazpívej si po ránu* *1. Pražský kominík* Jsem pražský kominík a tuze se tím chlubím Že právě v Praze, saze hubím Jsem pražský kominík a z lásky k Praze zpívám A její saze jí snáze z tváří smývám Když Tě, Praho, paní zima sype cukrem vanilkovým Taková mě závrať jímá, že to, Praho, nevypovím Když Ti, Praho, měsíc květen uháčkuje krajky v bezu Půvabem Tvým jsem tak spleten, že snad nevím, kudy lezu Jsem pražský kominík a moje milá žárlí To kvůli Tobě, Praho, kvůli Tobě Snad vůbec netuší, snad vůbec netuší Že vás mám rád stejnou měrou obě Když Tě, Praho, paní zima sype cukrem vanilkovým Taková mě závrať jímá, že to, Praho, nevypovím Když Ti, Praho, měsíc květen uháčkuje krajky v bezu Půvabem Tvým jsem tak spleten, že snad nevím, kudy lezu Jsem pražský kominík a moje milá žárlí To kvůli Tobě, Praho, kvůli Tobě Snad vůbec netuší, snad vůbec netuší Že vás mám rád stejnou měrou obě Že vás mám rád *2. Černá duše* Osmnáct měla let a černé texasky Když sedla na moped, mrkala na hochy, na hochy Neboť měla černou duši Věděla, že jí to sluší, sluší moc Osmnáct měla let a klobouk od matky Krom toho nosila vysoký, podpadky, podpadky Neboť měla černou duši, Věděla, že jí to sluší, věděla Osmnáct měla let a vše, jak náleží Zhlédla už filmů pět o zvrhlé mládeži Zhlédla už filmů pět o zvrhlé mládeži Anebo možná, že co na tom záleží Osmnáct měla let a svetřík takový Jako vy Neboť máte černou duši A víte, že vám to sluší, sluší moc Osmnáct měla let a vše, jak náleží Zhlédla už filmů pět o zvrhlé mládeži Zhlédla už filmů pět o zvrhlé mládeži Anebo možná, že co na tom záleží Osmnáct měla let a svetřík takový Jako vy Neboť máte černou duši A víte, že vám to sluší, sluší moc Tak jako vy, tak jako vy, tak jako vy Tak jako vy, tak jako vy, tak jako vy Jako vy, jako vy, jako vy Tak jako vy, vy, vy, no, no *3. Pražská děvčata* První, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá Každá je hezká, snad sto ze sta Jejich půvab násobí i krásu měst Když jdeš Prahou, koukat nestačíš Vždyť všude na ulici, na náměstí, na nábřeží Děvčat je hezkých víc než věží Tak jako film kolem běží Stěží počítat je zkrátka nestačíš Každá má švih a trochu pih Ať potkáš kteroukoliv z nich Vždy jí kouká z očí smích Je jich tolik, že se ti zdá Že jsi do vosího hnízda pích No první, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá Každá je hezká, snad sto ze sta Určitě jsou chloubou města Klidně na tohleto mohu vzíti jed Já se přiznám, že se nesta- Že se po Praze nestačím ohlížet Lá... Tap-tap-tara... Lá-la-la... Každá má švih a trochu pih Ať potkáš kteroukoliv z nich Vždy jí kouká z očí smích Je jich tolik, že se ti zdá Že jsi do vosího hnízda pích No první, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá Každá je hezká, snad sto ze sta Určitě jsou chloubou města Na tohleto mohu klidně vzíti je-e-ed Já se přiznám, že se nesta- Že se po Praze nestačím ohlížet Že se po Praze nestačím ohlížet Že se nestačím ohlížet Lá-la-la-la-lá *4. Světová kapela (& Peter Norfolk)* *Peter Norfolk:* [...] *Sbor:* Jdem světu k tanci hrát Všem partám dáme mat *Waldemar Matuška:* Jed na to můžeš vzít Že nám to bude znít *Sbor:* Tlouct bubny bude Jacques Joe bude trumpeťák *Waldemar Matuška:* Já zmáčknu klárinet A už to může jet *Peter Norfolk:* [...] *Waldemar Matuška:* K banju si stoupne Jacques Hans přijde áčko dát A kdo má hudbu rád Ten může s námi hrát *Waldemar Matuška a Peter Norfolk:* Ten může s námi hrát *5. Apolena* Proč ta moje Apolena od hlavy až po kolena V bílým rouchu zahalena dennodenně je To ta moje Apolena, ta je nevinná Ta se prostě v běhu světa nevyzná Proto je ta bílá říza, vypadá jak bílá bříza Jak je krásné, že zlobu lidskou nepozná Proto je ta bílá říza, vypadá jak bílá bříza Jak je krásné, že zlobu lidskou nepozná To ta bílá barva v erbu, ta značí nevinnost Člověk má těch zatracených ztrát dost a dost Kdyby lidi tu na zemi v bílým byli zahaleni Celý svět by byl všeho zla prostě prost Kdyby lidi tu na zemi v bílým byli zahaleni Celý svět by byl všeho zla prostě prost Lá la la la lá la la la lá la la la lá la la la lá To ta bílá barva v erbu, ta značí nevinnost Člověk má těch zatracených ztrát dost a dost Kdyby lidi tu na zemi v bílým byli zahaleni Celý svět by byl všeho zla prostě prost Kdyby lidi tu na zemi v bílým byli zahaleni Celý svět by byl všeho zla prostě prost Lá la la la lá la la la lá la la la lá la la la lá *6. Pojďte, kočky* Pojďte, kočky Kočky s očky jako cvočky Pojďte, kočky, či, či, či Za mou písní kočičí Pojďte, kočky Tichounce jak sněžné vločky Pojďte, kočky, za myší Ať nás nikdo neslyší Já jsem vlastně taky kočka A mám kočky rád Tohle bylo vždycky moje Vodit si je do pokoje Tam si s nima hrát Pojďte přeci V tomhle světě plným klecí Platí dneska či, či, či Zákon džungle kočičí Člověk je tak trochu kočka Co se plíží tmou V každém z nás je na půl džberu Kočičího charakteru Až jde z toho strach Že v nás žije Darwinova teorie Svět je kočky málem hyn Z kočičin a volovin Řekla kočce druhá kočka Že kdo počká, ten se dočká Proto či, či, či, hou, hou, hou Ať se kočky pudrujou *7. Hou a hou (Fantom Morrisvillu)* Až se to jednou hodí Já budu velkej pán Chci vodjet bílou lodí Za modrej oceán Tam nemá nikdo páru Že z lapáku jsem plách A můžu bejt i v báru Jóó jako perskej šah Hou hou hou, hou a hou a hou Dokud můžu zpívat jupijé Nikde se mi špatně nežije Hou hou hou, hou a hou a hou Až nebudu mít svoje jupijou Tak ať si mě čerti vodnesou Až koupím herku starou Dvě pistole a pás Žít začnu plnou parou A budu samej špás A whisky chci mít v sudu A vestu koženou A šerifovi budu Jóó chodit za ženou Hou hou hou, hou a hou a hou Dokud můžu zpívat jupijé Nikde se mi špatně nežije Hou hou hou, hou a hou a hou Až nebudu mít svoje jupijou Tak ať si mě čerti vodnesou *8. Vteřino, stůj* Vteřino, stůj, ač nejsi zrovna krásná Vypřáhni čas a zůstaň chvíli stát A dej, ať se vrátí, ať je se mnou šťastna Má milá, kterou mám rád Ať prapor mám už sedraný a v cárech Ať zítřek se mi ztrácí v temnotách Ať mě sám ďábel drží ve svých spárech Já neznám, neznám slovo „strach” Když to má být, klidně ať přijde trest Já jako muž budu ho nést Ať přijde kat, ať přijde černá zeď Budu se smát, prosím jen teď: Vteřino, stůj a hvězdo má, ty záři Jen žádný spěch, jen zůstaň chvíli stát Mně se tu stýská po té známé tváři Víš, po té, kterou mám rád Kterou mám rád, kterou mám rád *9. Samota* Když se snese noc a voní fialy Měsíc v tůni sítě rozmotá Nic na světě palčivěji nepálí Nežli samota Když svým prachem hvězdy nebe popráší V ztichlém křoví slavík zatluče Myslím jenom na tebe, má nejdražší Je mi smutno z prázdné náruče Mám náruč prázdnou jako chudák dlaň Tak pustou, jako prázdný dům Tak bloumám po světě a platím lásce daň Pro kterou přijdu jednou o rozum Mám náruč prázdnou jako hluchý květ A pustou, jako zprahlou step Zpívám si potichu a smím jen závidět Poduškám, jež sčítají tvůj tep Chtěl bych tě unést bůhví kam Na rosnou louku v podjaří Snad se to jednou podaří Teď ale prázdnou náruč mám Mám náruč pustou jako mořskou pláň Tak prázdnou, jako slepec zrak! Zpívám si potichu a platím lásce daň A celý svět je ztroskotaný vrak Ztroskotaný vrak, ztroskotaný vrak *10. Achillova pata* *Waldemar Matuška:* Odjakživa láska je s lidmi nerozlučně spjata To je pravda pravdoucí, prastarého data Pláli láskou horoucí, Křesomysl, Vojen, Mnata Dal bych za ni, kdybych měl, tisíc uncí zlata *Sbor:* A kde je ta Achillova pata? *Waldemar Matuška:* To přijde Mnohá hlava nevinná, okázale byla sťata Když se láska ujala čestné funkce kata Láska, to je pevnina, jenže zrádná jako blata Bez ohledu mohla tít soudruha i brata *Sbor:* A kde je ta Achillova pata? *Waldemar Matuška:* Taky bude Viďte, že pravda je to svatá, láska platí na knížata Umí natotata paterčata zmást A kluci, jak na nová vrata, věčně koukaj na děvčata Jak ta pimprlata láska voní nám Jak jsme řekli, láska je sliby odjakživa spjata Podmaní si klaďase, ba i byrokrata I to srdce nejtvrdší změkne rázem jako vata Láska, to je člověčí *Sbor:* Kdo? *Waldemar Matuška:* Láska, to je člověčí *Sbor:* Co? *Waldemar Matuška:* Láska, to je člověčí Achillova pata *Sbor:* Konečně *Wademar Matuška:* Ach, Achillova pata Ach, ach, Achillova pata Ach, ach, ach, Achillova pata Ach *11. Vrať se mi* Vrať se mi, tolik se trápím Vzpomínky nedají mi spát Já přistoupím na cokoliv Bude zas všechno jako dřív Vrať se mi, vrať se mi Já tě mám rád Vrať se mi, už se nevzdálím Má milá, nemusíš se bát Jako bych měl jít do války Od očí visí korálky Vrať se mi, vrať se mi Já tě mám rád Láska, jako život Kde se vzal, tu se vzal A já jsem zkušební pilot A lítám si v tom dál Vrať se mi, tolik se trápím Vzpomínky nedají mi spát Já přistoupím na cokoliv Bude zas všechno jako dřív Vrať se mi, vrať se mi Já tě mám rád Vrať se mi, už se nevzdálím Má milá, nemusíš se bát Jako bych měl jít do války Od očí visí korálky Vrať se mi, vrať se mi Já tě mám rád *12. Já bych si rád najal dům* Já bych si rád najal dům Kde bych moh žít jen svým snům Celý stmělý, slepá okna v průčelí S korouhvičkou na střeše S půdou plnou veteše Která čeká, až ji vítr pročeše Ve sklepě bych našel dívku zazděnou A plno sudů starých vín Zahrál bych si na harfu opuštěnou V erbu bych měl paví stí-ín Myslívám si potajmu Že až si ten dům pronajmu Oběsím se samým štěstím na římse Ve sklepě bych našel dívku zazděnou A plno sudů starých vín Zahrál bych si na harfu opuštěnou V erbu bych měl paví stín Myslívám si potajmu Že až si ten dům pronajmu Oběsím se samým štěstím na římse *13. Zlý trápení (& Helena Vondráčková, Karel Kopecký)* *Helena Vondráčková:* Zlýho trápení Pán mě zbaví Už neplač, malej můj a jdi si ven hrát Tvá máma v ráji bude spát Zlýho trápení Pán ji zbaví *Všichni:* Je nebe plný harf a zlatej má práh Tam bude v mráčku spát jak v peřinkách Zlýho trápení sám ji zbaví Pán už mě volá, volá mě k sobě blíž Zlýho trápení Pán mě zbaví Už vidím jabloňovej háj V něm boží mír a věčnej ráj Zlýho trápení Pán mě zbaví Pán už mě volá, volá mě k sobě blíž Zlýho trápení Pán mě zbaví *Helena Vondráčková:* Zlýho trápení Pán mě zbaví *14. Bouřka* Když hrady z mraků se tvoří A bouřka můj klid poruší Když trubka troubí, že hoří Tak dám si vatu do uší Bouřku jsem nemíval rád už jako malý Snad proto jen, že ničí a pálí Proč bych měl jásat, když hoří Já mám rád čistý ovzduší Uhodí hrom a v tom všechno svůj smysl ztrácí O korunu přijde strom a o svý hnízda ptáci Když bouřka dozní pak v dáli A vzduch má vůni moruší Proudy vody cestou se valí A zmatek v duši přehluší Bouřku jsem nemíval rád už jako malý Snad proto jen, že ničí a pálí Proč bych měl jásat, když hoří Já mám rád čistý ovzduší Uhodí hrom a v tom všechno svůj smysl ztrácí O korunu přijde strom a o svý hnízda ptáci Když bouřka dozní pak v dáli A vzduch má vůni moruší Proud vody cestou se valí A zmatek v duši přehluší Lalala, lalala, lalala Lalala, lalala, lalala *15. Má cesta* Má cesta je jako střecha příkrá A kdekdo čeká už na můj pád Přísahám vám, že bych se snad dírou v plotě přikrad Jen bejt zas tam, kde to mám rád S mou cestou jdu pořád v jedněch botách Prej někdo řek, že jsem desperát Přísahám vám, že bych se snad škvírou v okně protáh Jen bejt zas tam, kde to mám rád Mám to štěstí, že se vrátím Dřív než se proboří most Já si cestu domů krátím Mám zkratek víc než dost Čím blíž to k svýmu domu mám Tím líp tu každej kámen znám Má cesta je jako pentle modrá Jen si ji do vlasů račte dát Přísahám vám, že bych se snad houštím uměl prodrat Jen bejt zas tam, kde to mám rád Mám to štěstí, že se vrátím Dřív než se proboří most Já si cestu domů krátím Mám zkratek víc nežli dost Čím blíž to k svýmu domu mám Tím líp tu každej kámen znám Má cesta je jako nemoc vleklá A nikdo neumí léky dát Přísahám vám, že bych se snad z ráje nebo z pekla Zas vrátil tam, kde to mám rád Přísahám vám, že bych se snad z ráje nebo z pekla Zas vrátil tam, kde to mám rád Zas vrátil tam, kde to mám rád *16. Barbarella* *On:* Když Barbarella leží a spinká v ten čas Je půvabná a svěží a každý by žas A uvěřil mi stěží to, co vím jen já Ta dívka, co spí, v těle ďábla, no ďábla že má Když Barbarella tančí a bubínek zní Tu všichni muži zjančí a ženou se k ní A zvou ji vlídně k ranči a na golf či šach A já na to koukám jak blázen, jak blázen a vrah *Sbor:* Dál plyne po nebi jediný dým *On:* Já vím, já vím, já vím, já vím Že Barbarella dosud je ničí a všech A že je to můj osud a smůla a pech A že mě jednou zničí a že bych moh snad I já kvůli ní někdy ďáblem, i ďáblem se stát *Sbor:* Ďábel z hor, ďábel z hor, ďábel z hor Ďábel z hor, ďábel z hor *On:* Nebe, peklo, duši, tělo Barbarello, dej, dej, dej Co jsi všechno v noci dělala... *17. Rosalie* Je první máj, je lásky čas Vím, co mne tíží, sedlo a pás Zatímco já tu potmě Hlídám zlý oči šakalí O pár mil dál ty spíš, Rosalie Bez tý tvý hlavy plavý Už mě dál život nebaví O, Rosalie, ó, Rosalie Tu tůň mejch citů nic nezkalí Chci ti jen říct to, co mě trápí Tři slova troufalý a zoufalý: Mám rád Rosalie Je letní žár a nikde stín Prach v krku pálí jak špatnej gin Já dál a dál sám v sobě zmáhám To zrádný úskalí, a čím dál víc Jsem sám, Rosalie Bez tý tvý hlavy plavý Už mě dál život nebaví O, Rosalie, ó, Rosalie Tu tůň mejch citů nic nezkalí Chci ti jen říct to, co mě trápí Tři slova troufalý a zoufalý: Mám rád Rosalie Už padá sníh a zuří mráz Já se svou láskou jsem tady zas To ale vím, než jívy v loukách Se květy obalí, že budeš má Ty zlá Rosalie Bez tý tvý hlavy plavý Už mě dál život nebaví O, Rosalie, ó, Rosalie Tu tůň mejch citů nic nezkalí Chci ti jen říct to, co mě trápí Tři slova troufalý a zoufalý: Mám rád Rosalie Mám rád Rosalie Rosalie, Rosalie *18. To bejval nádhernej čas* Když mi šlo na šestnáct, to bejval nádhernej čas To bejval nádhernej čas, kdy dívčí smích Měl chuť tajemnou, ten lán přede mnou Bejval z mělčích brázd, když mi šlo na šestnáct Když jsem hrál v hospodách, ó, to byl nádhernej čas To bejval nádhernej čas Měl sedm krás tvůj vzdech i tvůj smích Bylas můj první hřích Vína džbán ho splách Když jsem hrál v hospodách Když jsem se slavným stal To bejval nádhernej čas Dal jsem jen úsměv a hlas těm zástupům žen Nic víc jim nemoh dát, já z písní nezbohat Sám v šatnách spal dál, když jsem se slavným stal Až budu stár se ptát Zač ten můj život vlastně stál Kde je ten song, co jsem hrál, zda smysl má Že vůbec někdy byl, řeknu: Fajn, že jsem žil Já nic nepropás I teď je nádhernej čas Lá-la-la-la-la-lá, nádhernej čas *19. Patřím sem* Zas ten vítr, blázen, do vlasů mi vlít Doma byls už dlouho, zkus to jinde žít Vždycky měl jsem sklon spíš Fandit šlápotám toulavým Dneska nad svým hnízdem křídly třepotám Ať si, kdo chce, touží tam anebo tam, já vím Patřím sem, k těm svým starým stájím Kde chléb nožem krájím a jsem, jaký jsem Patřím sem, k těm zdím a k těm hřívám Kde vím, komu zpívám Kde jsem tím, kým jsem Už jsem pískem brouzdal, oceánem plul Křížem krážem zbrousil málem světa půl Jen mě sváděj, poutej Dálko, objetím lákavým Stejně zpátky s houfem čápů odletím Prostě mám rád zdejší trávu To je tím, já vím Patřím sem, k těm svým starým stájím Kde chléb nožem krájím a Jsem, jaký jsem Patřím sem, k těm zdím a k těm hřívám Kde vím, komu zpívám Kde jsem tím, kým jsem *20. Posázavský pacifik* Co já jsem projel zemí, prošel koutů Viděl z divů světa i ty největší Ale říkám, pravou krásu, takovou tu Kterou léta znám, tu nikde nepředčí Kam se tehdá, když jsem slabý jako moucha Nebo mám snad, jak mý známý říkaj, pech Můžu dát, kde srdce řádně jak zvon bouchá A mám síly dost a plíce jako měch Když údolím se řítí Posázavský pacifik Stezkou ocelových nítí, lesklejší než čepel dýk Já se v téhle chvíli cítím zase jako uličník Když údolím se řítí Posázavský pacifik Stíny po skalách se pnou a hned se lámou Až tam dolů, kde je zajme říční proud A vzduch voní smolou, heřmánkem a slámou V téhle chvíli se vám nechce odtud hnout A co teprv, když se večer k spánku skládá K nebi jiskry táboráku vystřelí Tváře pálí, až se zimou třesou záda Žádný komfort, ale je vám, věřte, líp Modrou nocí jen tak zvědavě se kouká Někdy sova, jindy příjde párek srn Měsíc prochází se, kde je ve dne louka Čeká, copak vyjde z vašich šesti strun Kdyby někdo nabízel mi tísíc claimů Celou Aljašku i šperky tepané Jen ať mu ten kraj aspoň na dva týdny najmu Řeknu, milej pane, tak to teda ne Když údolím se řítí Posázavský pacifik Stezkou ocelových nítí, lesklejší než čepel dýk Já se v téhle chvíli cítím zase jako uličník Když údolím řítí Posázavský pacifik Lálálalálálálá, jsem zas jako uličník Když údolím se řítí Posázavský pacifik *21. Stará Kampa* Starou Kampou chodím rád Ještě dnes tu slyším hrát píseň známou U Čertovky pod mostem Patřilo k mým radostem chvíli stát Starý mlýn a racků let To je mého mládí svět, který láká Každý kout já dobře znám Proto se tam vracívám, vždycky rád Znám v těch místech ranní svítání Vím, jak večer zvony zní Znám milenců kradmé líbání Vím, jak řeka chvátá dlouhou poutí k nám Voda ubíhá jak čas Vracím se tam rád a zas, ke svým toulkám Na Kampě jsem stálý host Vede mě tam most kamenný Pryč jsou trhy hrnčířů Dnes jenom pár malířů tvoří dále Kolik pláten vzniklo tu Nikdo nemá paletu poslední Láká tenhle kout Mnohý chtěl by utonout v jeho kráse Tahle krása staletá Od věků je zakletá v kamení Znám v těch místech ranní svítání Vím, jak večer zvony zní Znám milenců kradmé líbání Vím, jak řeka chvátá dlouhou poutí k nám Voda ubíhá jak čas Vracím se tam rád a zas, ke svým toulkám Na Kampě jsem stálý host Vede mě tam most kamenný *22. Řeka naděje* Říkají, že jsi řeka smutná A že tvá voda hořce chutná Já ale piju ze tvých břehů Dlouhými doušky, sladkou něhu - Vltavo Šípková růže při tom spadla Do vody jako do zrcadla To keř ti poslal růži darem Čím voní růže, voní jarem Až jednou ti, co vzejdou z nás Moudrý svět dostaví a s ním příští řád Půjdeš dál i jim pod štíty chrámů Mezi úly včel na sto harf a čel Budou píseň záhy hrát Jsi naše láska, naše víra Třebaže dávno nejsi čirá Vyšehrad ze své pyšné výše Dál se v tvém proudu vzhlíží tiše - Vltavo A minulost, jichž v sobě hostí Snoubí se v tobě s budoucností A jak se dívám, jasno je mi Čím voní zítřky, nadějemi Až jednou ti, co vzejdou z nás Moudrý svět dostaví a s ním příští řád Budeš dál i jim pod štíty chrámů Mezi úly včel na sto harf a čel Hrdou píseň slávy hrát Až jednou ti, co vzejdou z nás Moudrý svět dostaví a s ním příští řád Budeš dál i jim pod štíty chrámů Mezi úly včel na sto harf a čel Hrdou píseň slávy hrát *23. Loutna* Hned jak v hlíně parků podél cest Ta první růže začne kvést Stará loutna má pozdraví jí Usměvavou melodií Dam da da dý dam dam dý dam da da dý dam Dý dam dam dý dam da da dý dam Ta moje stará loutna pozdraví jí Dam da da dý dam... Svou jarní usměvavou melodií Když pak slunce zteplá říční břeh A z dívek se nám tají dech Stará loutna má s písní známou Jim i mně je gardedámou Ta moje stará loutna s písní známou Je mně i dívkám vlídnou gardedámou Když se léto zhoupne v podletí A hejna ptáků odletí Stará loutna má se mnou zpívá O tom, že se připozdívá Tu moje loutna trochu smutně zpívá Že už je čas a že se připozdívá Já nechci dům ani háj se zlatým kapradím Mně se i takhle život líbí Svou starou loutnu si jen naladím A hned mám všechno, co chci mít V zimě, když se z nebe sype sníh Bloumáme spolu po lesích Stará loutna má čas mi krátí Než se jaro k růži vrátí Tak stará věrná loutna čas mi krátí Než jaro život zase růži vrátí *24. Lovecká píseň* Šel jednou lovec oborou domů Ton, ti-ron-ton-ton Uviděl dívku ve stínu stromů Ton, ti-ron-ton-ton Sedne si k ní a hned se jí ptá Jestli se od něj políbit dá Ton, ti-ron-ton-ton Můj milý pane, dívenka na to Ton, ti-ron-ton-ton Chráním svůj poklad dražší než zlato Ton, ti-ron-ton-ton Lovec hned oči rozdychtěné Ona že nikdy, ona že ne Ton, ti-ron-ton-ton Měsíc už háje pokropil mědí Ton, ti-ron-ton-ton Ti dva tam stále pod stromy sedí Ton, ti-ron-ton-ton Lovec jí šeptá, co že by rád Ona že možná, ona že snad Ton, ti-ron-ton-ton Srnky jdou pít a copak to vidí Ton, ti-ron-ton-ton Na měkké trávě stíny dvou lidí Ton, ti-ron-ton-ton Dva hlasy slyší sládnout jak med Chceš mě mít ráda? Ano, a hned Ton, ti-ron-ton-ton A když je ráno, na jitřní zvoní Ton, ti-ron-ton-ton Dívenka vzdychá, slzičky roní Ton, ti-ron-ton-ton Ale než najde ztracenou řeč Lovec už spěchá na novou leč Ton, ti-ron-ton-ton *25. Kdo má rád (& Olga Matušková)* Kdo má rád, ten chodí jako v oblacích A ranní tramvaj se s ním vznáší Kdo má rád, ať je básník nebo mnich I déšť i pláč hned lépe snáší Kdo má rád, i na červenou přechází A jízdní dráhu sotva vnímá Kdo má rád, má chuť si zalézt do mlází A říkat, že mít rád je príma Kdo má rád, ten ve vší úctě pozdraví I toho, s kým se jindy hádá A je k lidem laskavý A někdy tajně verše skládá Kdo má rád, ví, že je láska vzácný dar A jenom hlupák se jí brání Že teď jsou dva a tvoří pár A to je důvod k radování Kdo má rád, ten našel zlaté kapradí A to mu v hloubi duše září Kdo má rád, tomu už vůbec nevadí Vysoké datum v kalendáři Kdo má rád, do kůry stromů v zahradách Srdíčka s monogramem vrývá Kdo má rád, ten v noci pod souhvězdím Snad o lásce romanticky snívá Kdo má rád, ten ve vší úctě pozdraví I toho, s kým se jindy hádá A je k lidem laskavý A někdy tajně verše skládá Kdo má rád, ví, že je láska vzácný dar A jenom hlupák se jí brání Že teď jsou dva a tvoří pár A to je důvod k radování *26. Zazpívej si po ránu* Kdyby se ti kolo zlámalo A strážmistr pokutu ti dal Kdyby se ti děvče vdávalo Tak buď rád, že si ji někdo vzal... Směj se z plných plic Nestalo se nic... A kdyby tě to někdy trápilo Tak ti můžu pro útěchu říct... Zazpívej si po ránu, zazpívej si večer Budeš na tom mnohem líp, než kdyby jsi brečel A proto: Spal svý chmúry na popel, pak na tebe nevlezou A ten popel popeláři ráno odvezou A ten popel popeláři ráno odvezou... Dívka, co ti schůzku slíbila Teď se s jiným vede do polí I když se ti tolik líbila Dokaž jí, že tě to nebolí Směj se z plných plic Nestalo se nic... A kdyby tě to někdy trápilo Pak ti můžu pro útěchu říct... Zazpívej si po ránu, zazpívej si večer Budeš na tom mnohem líp, než kdyby jsi brečel A proto: Spal svý chmúry na popel, pak na tebe nevlezou A ten popel popeláři ráno odvezou A ten popel popeláři ráno odvezou... (!)

? Speciální znaky: *tučně*

Přispěvatel: Můžete uvést svoje jméno nebo přezdívku

Napište prosím číslicemi: devět tři čtyři (!)