Hudba / videoklip:
» YouTube »
Text písně:
*1. Jó, třešně zrály* (0:00 - 3:33) *2. Tisíc mil (& Olga Matušková)* (3:33 - 6:33) *3. Růže z Texasu* (6:33 - 10:23) *4. Pojď se mnou, lásko má* (10:23 - 13:46) *5. Slavíci z Madridu* (13:46 - 17:25) *6. Sbohem lásko* (17:25 - 20:35) *7. Jezebel* (20:35 - 23:45) *8. Píseň pro Kristýnku* (23:45 - 26:23) *9. Holky já mám všechny rád* (26:23 - 28:34) *10. Ráno* (28:34 - 33:34) *11. Tuhle rundu platím já* (33:34 - 35:27) *12. Jen se přiznej, že ti scházím* (35:27 - 38:16) *13. Když večer vklouzne do hlavních tříd (& Olga Matušková)* (38:16 - 41:50) *14. Boty toulavý* (41:50 - 45:51) *15. Eldorádo* (45:51 - 49:54) *16. Staré známé podloubí (& Olga Matušková)* (49:54 - 54:36) *17. Když už se mi třikrát zdálo (& Olga Matušková)* (54:36 - 58:34) *18. Náš dům stál na konci předměstí* (58:34 - 1:01:58) *19. Možná, že mi máváš (& Olga Matušková)* (1:01:58 - 1:05:26) *20. Kvete mák a slunce pálí (& Olga Matušková)* (1:05:26 - 1:07:52) *21. Suvenýr* (1:07:52 - 1:09:47) *1. Jó, třešně zrály (0:00 - 3:33)* *Waldemar Matuška:* Jó, třešně zrály Zrovna třešně zrály Sladký třešně zrály A teplej vítr vál A já k horám v dáli K modrejm horám v dáli Sluncem, který pálí Tou dobou stádo hnal *Sbor studia „A”:* Jó, třešně zrály Sladký třešně zrály Sladký třešně zrály A jak to bylo dál *Waldemar Matuška:* Tam, jak je ta skála Ta velká bílá skála Tak tam vám holka stála A bourák opodál A moc se na mě smála Zdálky už se smála I zblízka se pak smála A já se taky smál *Sbor studia „A”:* Jó, třešně zrály Sladký třešně zrály Sladký třešně zrály A jak to bylo dál *Waldemar Matuška:* Řekla, že už dlouho mě má ráda Dlouho mě má ráda Dlouho mě má ráda Abych prej si ji vzal Ať nechám ty svý stáda Že léta pilně střádá Jen abych ji měl rád A žil s ní jako král *Sbor studia „A”:* Jó, třešně zrály Sladký třešně zrály Sladký třešně zrály A jak to bylo dál *Waldemar Matuška:* Pokud je mi známo Já řek jenom: Dámo Milá hezká dámo Zač bych potom stál Ty můj typ nejsi Já mám svoji Gracy Svoji malou Gracy A tý jsem srdce dal *Sbor studia „A”:* Jó, třešně zrály Sladký třešně zrály Sladký třešně zrály A jak to bylo dál *Waldemar Matuška:* Jó, u tý skály Dál třešně zrály Z modrý hory v dáli Teplej vítr vál A já vod tý skály Vod tý bílý skály K slunci, který pálí Zas hnal svý stádo dál *Sbor studia „A”:* Jó, třešně zrály U tý bílý skály K slunci, který pálí *Waldemar Matuška:* Jsem hnal svý stádo dál *2. Tisíc mil (& Olga Matušková) (3:33 - 6:33)* *Oba:* V nohách mám už tisíc mil Stopy déšť a vítr smyl A můj kůň i já jsme cestou znavení Těch tisíc mil, těch tisíc mil Má jeden směr a jeden cíl Bílej dům, to malý bílý stavení *On:* Je tam stráň a příkrej sráz Modrá tůň a bobří hráz Táta s mámou, který věřej dětskejm snům *Oba:* Těch tisíc mil, těch tisíc mil Má jeden směr a jeden cíl Jeden cíl, ten starej známej bílej dům *On:* V nohách mám už tisíc mil Teď mi zbejvá jen pár chvil Cestu znám a ta se tam k nám nemění *Oba:* Tisíc mil, těch tisíc mil Má jeden směr a jeden cíl Bílej dům, to malý bílý stavení *On:* Kousek dál a já to vím Uvidím už stoupat dým Šikmej štít střechy čnít k nebesům *Oba:* Těch tisíc mil, těch tisíc mil Má jeden směr a jeden cíl Jeden cíl, ten starej známej bílej dům Jeden cíl, ten starej známej bílej dům Jeden cíl, ten starej známej bílej dům *3. Růže z Texasu (6:33 - 10:23)* Jedu vám takhle stezkou Dát koňům v řece pít V tom potkám holku hezkou Až jsem vám s koně slít Měla kytku žlutejch květů Snad růží, co já vím Znám plno hezkejch ženskejch k světu Ale tahle hraje prim Ať si kazíš smysl pro krásu Buď s tou, anebo s tou Nech si říct, že kromě Texasu Tyhle růže nerostou Ať máš kolťák nízko u pasu Ať jsi třeba zloděj stád Tyhle žlutý růže z Texasu Budeš mít pořád rád Řekla, že tu žije v ranči Je sama s tátou svým A hrozně ráda tančí Teď zrovna nemá s kým Tak já se klidně nabíd Že půjdu s ní a rád A že se dám i zabít Když si to bude přát Ať si kazíš smysl pro krásu Buď s tou, anebo s tou Dej si říct, že kromě Texasu Tyhle růže nerostou Ať máš kolťák nízko u pasu Ať jsi třeba zloděj stád Tyhle žlutý růže z Texasu Budeš mít pořád rád Hned si dala se mnou rande A přišla přesně v půl A dole teklo Rio Grande Po něm měsíc plul Když si to tak v hlavě srovnám Co víc jsem si moh přát Ona byla milá, štíhlá, rovná Zkrátka akorát Ať si kazíš smysl pro krásu Buď s tou, anebo s tou Dej si říct, že kromě Texasu Tyhle růže nerostou Ať máš kolťák nízko u pasu Ať jsi třeba zloděj stád Tyhle žlutý růže z Texasu Budeš mít pořád rád Od těch dob svý stádo koní Sem vodím vždycky pít A žiju jenom pro ní A chtěl bych si jí vzít Když večer banjo ladím A zpívám si tu svou Tak pořád v duchu hladím Tu růži voňavou Ať si kazíš smysl pro krásu Buď s tou, anebo s tou Nech si říct, že kromě Texasu Tyhle růže nerostou Ať máš kolťák nízko u pasu Ať jsi třeba zloděj stád Tyhle žlutý růže z Texasu Budeš mít pořád rád Pořád rád *4. Pojď se mnou, lásko má (10:23 - 13:46)* Bílé „mám tě rád” zkouším křídou psát Pojď se mnou, lásko má, tou dálkou k nám Kde je ta nejměkčí tráva, co znám Pojď se mnou, lásko má, v té trávě číst O smyslu návratů do rodných hnízd Bílé „mám tě rád” zkouším křídou psát Pojď se mnou, lásko má, a dej se vést Pár šípků v údolí tam bude kvést Pojď se mnou, lásko má, i v houštinách Jsou cesty k návratům na rodný práh Lásko má, lásko má Dej se vést a polož bílou růži Za nás na ten práh Bílé „mám tě rád” zkouším křídou psát Pojď se mnou, lásko má, a dej se vést Pár šípků v údolí tam bude kvést Pojď se mnou, lásko má, i v houštinách Jsou cesty k návratům na rodný práh Lásko má, lásko má Bílá *5. Slavíci z Madridu (13:46 - 17:25)* Nananananananananananananá Nanananananananananananá Nebe je modrý a zlatý Bílá sluneční záře Horko a sváteční šaty Vřava a zpocený tváře Dobře vím, co se bude dít Býk už se v ohradě vzpíná Kdo chce, ten může jít Já si dám sklenici vína Žízeň je veliká, život mně utíká Nechte mě příjemně snít Ve stínu pod fíky poslouchat slavíky Zpívat si s nima a pít Ženy jsou krásný a cudný Mnohá se ve mně vzhlídla Oči jako dvě studny Vlasy jak havraní křídla Dobře vím, co znamená pád Do nástrah dívčího klína Někdo má pletky rád Já radši sklenici vína Žízeň je veliká, život mi utíká Nechte mě příjemně snít Ve stínu pod fíky poslouchat slavíky Zpívat si s nima a pít Žízeň je veliká, život mi utíká Nechte mě příjemně snít Ve stínu pod fíky poslouchat slavíky Zpívat si s nima a pít Nebe je modrý a zlatý Ženy krásný a cudný Mantily, sváteční šaty Oči jako dvě studny Zmoudřel jsem stranou od lidí Jsem jak ta zahrada stinná Kdo chce, ať mi závidí Já si dám sklenici vína Žízeň je veliká, život mi utíká Nechte mě příjemně snít Ve stínu pod fíky poslouchat slavíky Zpívat si s nima a pít Ó, nananananananananananananá Nanananananananananananá Nananananananananananananá Nanananananananananananá *6. Sbohem lásko (17:25 - 20:35)* Ať bylo mně i jí tak šestnáct let Zeleným údolím jsem si ji ved Byla krásná, to vím, a já měl strach Jak říct, když na řasách Slzu má velkou jako hrách Sbohem, lásko, nech mě jít Nech mě jít, bude klid Žádnej pláč už nespraví Ty mý nohy toulavý Já tě vážně měl moc rád Co ti víc můžu dát Nejsem žádnej ideál Nech mě jít zas o dům dál A tak šel čas, a já se toulám dál V kolika údolích jsem takhle stál Hledal slůvka, co jsou jak hojivej fáč Bůhví, co jsem to zač Že přináším všem jenom pláč Sbohem, lásko, nech mě jít Nech mě jít, bude klid Žádnej pláč už nespraví Ty mý nohy toulavý Já tě vážně měl moc rád Co ti víc můžu dát Nejsem žádnej ideál Nech mě jít zas o dům dál Já nevím, kde se to v člověku bere Ten neklid, co ho tahá z místa na místo Co ho nenechá, aby byl sám se sebou Spokojený jako většina ostatních Aby se usadil, aby dělal jenom to, co se má A říkal jenom to, co se od něj čeká Já prostě nemůžu zůstat na jednom místě Nemůžu, opravdu, fakt Sbohem, lásko, nech mě jít Nech mě jít, bude klid Žádnej pláč už nespraví Ty mý nohy toulavý Já tě vážně měl moc rád Co ti víc můžu dát Nejsem žádnej ideál Nech mě jít zas o dům dál *7. Jezebel (20:35 - 23:45)* Jezabel! Jezabel! Kde vzal se v tobě ten žár Kdo dal tvým bokům tvar? Ďábel sám stvořil tě z požárů V tvých očích jsou roje včel, Jezabel Ďábel sám, chopil tě do spárů Kdo ve tvých ňadrech dlí pomstou posedlý Kdo v tvé kráse skrývá se? Ďábel sám, ďábel sám Jezabel, já tě znám! A vtělil se v duši tvou jak hrůza před bitvou Ďábel sám, strůjce všech nesvárů Pán všech pekel jednou za sto let se na svět rozvzteklí A proto anděl vzlét, proto anděl vzlét z předpeklí Hříšný anděl ztratil z křídel třpyt a nemá svatozář Však co mu nelze vzít, co mu nelze vzít, tvou tvář Jezabel! V tvých loktech je můj ráj O mou duši hraj Ať v tvé kráse skrývá se ďábel sám, ďábel sám Jezabel, já tě znám! A i když už jasně vím Že lidstvu kouzlem tvým Ďábel sám splácí dluh, jsi můj bůh! Jezabel, Jezabel, Jezabél! *8. Píseň pro Kristýnku (23:45 - 26:23)* Stejně voní žluté květy šafránu Jako tvoje vlasy, Kristýnko Stejnou chuť má vítr, co je po ránu Jako tvoje jméno, Kristýnko Stejnou barvu, jako mívá oliva Mají tvoje oči, Kristýnko Stejně jako nouze mě to bolívá Když ty nejsi se mnou, Kristýnko Stejnou písní, jakou tlukou slavíci Tluče tvoje srdce, Kristýnko Tobě samo nebe slétlo do lící Jak jsi krásná, moje Kristýnko Jak je hladké portugalské hedvábí Hladší je tvá paže, Kristýnko Žádná jiná na světě mě nevábí Já chci jenom tebe, Kristýnko Tolik jasu žádná hvězda nemívá Kolik je ho v tobě, Kristýnko Tobě snad i v noci světla přebývá Věnuj mi ho trochu, Kristýnko Hezčí nežli karafiát v zahradě Hezčí je tvůj úsměv, Kristýnko Mám tě rád a ostatní je nasnadě Chci být navždy s tebou, Kristýnko *9. Holky já mám všechny rád (26:23 - 28:34)* Já miloval už v školce dívčí smích Když ublížil kluk holce, poznal sílu pěstí mých A potají jsem chrupky chodil krást To pro dva malé cůpky, co mě dokázaly zmást A tak to se mnou dodnes roste dál Kdybych tisíckrát to odnes, za ten smích bych duši dal Jdu pro dvě oči jiskrné se prát Jsem zas bit a zas mi otrne, tak mě, prosím, račte brát Hezkých žen je stále víc a víc Ať nezralé či zralé, jsem z nich vedle, dá se říct Hned červenám, hned blednu, začnu tát Jak mám si vybrat jednu, holky já mám všechny rád Ty z vaudevilů i z dramat jsou můj cíl A že žádnou nechci zklamat, nikde nezdržím se dýl Jsem rád, že vláčím tu svou bradku tam a sem Zatím vyhnul jsem se sňatku, a tak patřím pořád všem Hezkých žen je stále víc a víc Ať nezralé či zralé, jsem z nich vedle, dá se říct Hned červenám, hned blednu, začnu tát Jak mám si vybrat jednu Holky já mám všechny rád Jak mám si vybrat jednu Holky jááá mám všechny rád *10. Ráno (28:34 - 33:34)* Ráno je modrá tůň a břehy jsou bílý Z trávy už slunce dávno zahnalo chlad Jen se tu se mnou sluň a nekaž tu chvíli A věř, až řeknu: Mám tě rád Ráno je prázdná pláž a na vodní pláni V modravý mlze člun jako by stál Mý srdce dávno máš, tak co ti brání Jít tím ránem dál Lá-la-la-la-la, lá, la-la-la-lá Lá-la-la-la-la, lá, la-la-la-lá Jen se tu se mnou sluň a nekaž tu chvíli A věř, až řeknu: Mám tě rád Lá-la-la-la-la, lá, la-la-la-lá Lá-la-la-la-la, lá, la-la-la-lá Mý srdce dávno máš, tak co ti brání Jít tím ránem dál Ráno je slyšet zvon, co v přístavu zvoní Z trávy už slunce dávno zahnalo chlad Tak jenom se mnou pojď a projdi se po ní A věř, až řeknu: Mám tě rád Ráno je plný včel a jarního vlání V zátoce svítí sůl na šedi skal Mý srdce dávno máš, tak co ti brání Jít tím ránem dál Ráno je slyšet zvon, co v přístavu zvoní Z trávy už slunce dávno zahnalo chlad Tak jenom se mnou pojď a projdi se po ní A věř, až řeknu: Mám tě rád Lá-la-la-lá-la-lá, la-la-la-lá-lá Lá-la-la-lá-la-lá, la-la-la-lá Mý srdce dávno máš, tak co ti brání Jít tím ránem dál Ráno je plný včel a jarního vlání V zátoce svítí sůl na šedi skal Mý srdce dávno máš, tak co ti brání Jít tím ránem dál *11. Tuhle rundu platím já (33:34 - 35:27)* Já u maríny sloužil A po mořích se ploužil A každej všivej oceán Se pro mě v louži zoužil Jó, hó, hó - tuhle rundu platím já Jó, hó, hó - tuhle rundu platím já Jó - s lodí jménem Bella Co do Šanghaje jela My rok a půl stáli v Liverpoolu Nalitý jak děla A jedna mladá treska Moc milá a moc hezká Ta s kytkou v tlamě čeká na mě Možná ještě dneska Pět let jsem pár svejch oudů Myl jenom v Golfským proudu Snil o slečně, než konečně Jsem stoup na rodnou hroudu Teď mám jen jedno přání Už nechat vandrování Mít hospodu a pro vodu Už nikdy nebejt k mání Jó, hó, hó - tuhle rundu platím já Jó, hó, hó - tuhle rundu táhneš sám *12. Jen se přiznej, že ti scházím (35:27 - 38:16)* Pár lučních květů V tom horkém létu Jsem ti tenkrát natrhal Pár lučních květů připomíná Že týdny kolem běží dál a dál I naše léto končí Já zůstal chvíli sám Však najednou tě znovu potkávám O-o-ó Jen se přiznej Že ti scházím A mávej na pozdrav Řekni, jak tě těší Že jsem tu živ a zdráv Tak jen se přiznej Že ti scházím I kdybys měla lhát Ať zas můžu jednou klidně spát Sám s loňským létem Dál chodím světem Krokem nocí bezesných Sám s loňským létem Všude hledám Tvá ústa, která voní po růžích Když kolem stromy zlátnou A prázdná je i pláž Já nevěřím Že na mě nečekáš O-o-ó Jen se přiznej Že ti scházím A mávej na pozdrav Řekni, jak tě těší Že jsem tu živ a zdráv Tak jen se přiznej Že ti scházím I kdybys měla lhát Ať zas můžu jednou klidně spát Jen se přiznej Že ti scházím A mávej na pozdrav Řekni, jak tě těší Že jsem tu živ a zdráv Tak jen se přiznej Že ti scházím I kdybys měla lhát Ať zas můžu jednou klidně spát *13. Když večer vklouzne do hlavních tříd (& Olga Matušková) (38:16 - 41:50)* Tma na město padá a přichází večerní chlad Skla výkladů září a v sálech se začíná hrát Princ Hamlet už po sté se ptá, zda nebýt či být A Lohengrin zpívá a v kině zní poslední hit Když večer vklouzne do hlavních tříd Rád jen tak bloumám a zkouším snít Ze střech jak hříva se táhne dým Mé město zpívá a já zpívám s ním Tma na město padá a lidí je čím dál míň Už divadlo zhaslo, i kina, i koncertní síň Pár milenců líbá se potají ve stínu vrat A z parků a zahrad zní písnička, kterou mám rád Když večer vklouzne do hlavních tříd Rád jen tak bloumám a zkouším snít Ze střech jak hříva se táhne dým Mé město zpívá a já zpívám s ním Tma na město padá a pomalu usíná svět A někde v té dálce někdo řídí svůj kosmický let A my v téže chvíli, tak jako už nesčetněkrát Si dobrou noc dáme a zhasnem a půjdeme spát Když večer vklouzne do hlavních tříd Rád jen tak bloumám a zkouším snít Ze střech jak hříva se táhne dým Mé město zpívá a já zpívám s ním *14. Boty toulavý (41:50 - 45:51)* Dvě boty v lásce mám, jsou sváteční Nosím je pouze zřídka A nosím je rád, neboť vzhůru ční Na moje pánský lýtka Boty toulavý, takhle říkám jim Neboť můj krok prodlouží Boty toulavý jsou mi někdy vším Když se ztratit zatoužím A tuhle touhu mám, když jsi na mě zlá Tlačíš mě náhle ke zdi Zapomínám, že jsi láska má Nečekám, až mě sjezdíš Boty toulavý honem nazouvám Nechci žádný jinačí Boty toulavý, který v lásce mám Neboť vůbec netlačí Boty toulavý a bezpečný Jsou vhodnejší než boty tvý Boty v každým směru nejkrásnější Jsou moje boty toulavý Dvě boty v lásce mám, jsou sváteční Nosím je pouze zřídka A nosím je rád, neboť vzhůru ční Na moje pánský lýtka Boty toulavý jsou mi nejbližší Neboť můj krok urychlí Boty toulavý snad mě neslyší Aby příliš nezpychly Boty útulný a bezpečný Jsou vhodnejší než boty tvý Boty v každým směru nejkrásnější Jsou moje boty toulavý Boty útulný a bezpečný Jsou vhodnejší než boty tvý Boty v každým směru nejkrásnější Jsou moje boty toulavý *15. Eldorádo (45:51 - 49:54)* V dálných dálkách zámoří Ční prý zlaté pohoří Příchozího pohostí Nádherou a hojností Dík těm svůdným pověstím Zástupy šly za štěstím Chátra i ti bohatí S vírou, že se vyplatí Jít a hledat Eldorádo Zbavené vší bídy člověčí Jít a hledat Eldorádo Kde je láska, mír a bezpečí Báchorce té uvěří Dávno už jen někteří Spíš než zlatonosný štít Nám dnes rozum káže jít Jít a hledat Eldorádo Zbavené vší bídy člověčí Jít a hledat Eldorádo Kde je láska, mír a bezpečí Protože my už dávno víme Že nad zlato a bohatství Je moudrost a uvážlivý čin Že Eldorado není kdesi v dálce Ale docela blízko V našich srdcích, v našem myšlení A že jeho pravé jméno Je svoboda, pravda a porozumění Nosíme jej v sobě a ptát se na něj Je naše přirozená povinnost Jít a hledat Eldorádo Zbavené vší bídy člověčí Jít a hledat Eldorádo Kde je láska, mír a bezpečí *16. Staré známé podloubí (& Olga Matušková) (49:54 - 54:36)* Staré známé podloubí zas jak přítel kývá nám Vidím vlídnou blízkou tvář, odkud vlastně já ji znám Sešli jsme se u podloubí bývalý s bývalou Už se nikdy nezasnoubí bývalý s bývalou Bylas má oáza, když jsem se o úspěch pral Tvůj táta zakázal, aby to trvalo dál Je to dávno, to se stává Povahu máš nepoddajnou, tak jsi dál byla má Vedli jsme pak lásku tajnou, ty a já Staré známé podloubí zas jak přítel kývá nám Vidím vlídnou blízkou tvář, odkud vlastně já ji znám Sešli jsme se u podloubí tolikrát, vzpomínáš V podloubí, tam v jeho hloubi malý bar, ten byl náš Byli jsme hladoví milenci navzdory všem Naproti v podkroví v pokoji vypůjčeném Je to dávno, to se stává Fanfáry nám nezatroubí, to už já dneska vím Začla jsi se u podloubí scházet s ním Staré známé podloubí zas jak přítel kývá nám Vidím vlídnou blízkou tvář, odkud vlastně já ji znám Sešli jsme se u podloubí, bývalý s bývalou Už se nikdy nezasnoubí bývalý s bývalou Šeptal jsem ze spánku: Bez tebe nemůžu žít Brečel jsem do džbánku, pak se to nedalo pít Je to dávno, to se stává Vzpomínka mě neomámí, už to víc nepálí Sešli se, jen dobří známí bývalí Staré známé podloubí zas jak přítel kývá nám Vidím vlídnou blízkou tvář, odkud vlastně já ji znám *17. Když už se mi třikrát zdálo (& Olga Matušková) (54:36 - 58:34)* Já každý den, vím to jistě, tu dívku na stejném místě potkávám A ztrácí čas, jestli čeká, že já jí snad třeba někdy zamávám Mně jedno je, jestli spěchá, je jistý, že ve mně nechá nezájem Když chce, ať klidně po mně šílí, já dál se k svému cíli sunu sám Mám židli svou zády k stěně a stůl svůj, kde každodenně usedám Když výčepní pípou točí, že láska mě nezaskočí, vykládám Hned známí se znalci sběhnou a každý se sází se mnou i navzájem Já dal jim ránu, přímo pecku a řek jsem, to pak svoji kecku sním Když už se mi třikrát zdálo, jak jsi fantastická Pomalu se ze mne stává lhář Dlouho už se neubráním, lásko platonická Je to jasný, ztrácím svoji tvář Já každý den proti zvyku s tou dívkou teď na chodníku, rozkládám Jak ryba snad leknu žízní, tu sázku, co teď mě trýzní, odkládám Jí k smíchu je, co nám brání, když u ní je pro mne k mání, podnájem A chce mě mít i s tím věnem, tvrdí, že půl mé kecky s křenem sním Když už se mi třikrát zdálo, jak jsi fantastická Pomalu se ze mne stává lhář Když už se mi třikrát zdálo Když už se mi třikrát zdálo, jak jsi fantastická Pomalu se ze mne stává lhář Dlouho už se neubráním, lásko platonická Je to jasný, ztrácím svoji tvář Je to jasný, ztrácím svoji tvář Je to jasný, ztrácím svoji tvář *18. Náš dům stál na konci předměstí (58:34 - 1:01:58)* Náš dům stál na konci předměstí - poslední Kousek dál už končí dláždění Měl komín s anténou A révu spletenou Oblékal jak raglán Když k nám teplý vítr zafoukal Náš dům stál, kde zvonek tramvají - konečná Rozléhal se rovnou do polí Stín hodin slunečních Bez vteřin zbytečných Pomalu se loudal Jen já stále někam pospíchal Dálnicí já se vrátím Za volantem někdy o tom sním Dálnicí cestu zkrátím Až dohoním čas, tak obracím (tak obracím) Náš dům stál, kde mírné stoupání - začíná Kousek dál se motel vypíná Má révu z neónů A trávník z betónu Prozradí, že nezná tu stráň Kde já jednou vyrůstal Dálnicí já se vrátím Za volantem někdy o tom sním Dálnicí cestu zkrátím Až dohoním čas, tak obracím (tak obracím) Náš dům stál na konci předměstí - poslední *19. Možná, že mi máváš (& Olga Matušková) (1:01:58 - 1:05:26)* Při každém ohlédnutí Ztrácím kousek Tebe Proč jsi zůstala stát Tam, kde zem dotýká se nebe Říkal jsi, můžeš si jít To se zapřít nedá Nad hlavou slunce máš Že Tvou tvář hledá Nevnímáš Možná, že mi máváš A Tvé slzy patří k loučení Ale vím, jestli půjdeš dál Nenecháš mi cestou znamení Možná, že mi máváš Možná, že se mi to jenom zdá Ale už vím, že se nevrátíš A že nevrátím se já Při každém ohlédnutí Cesta víc je šedá Pospíchá i Tvůj stín A za Tebou prach vítr zvedá Řekla jsi, můžeš si jít To se zapřít nedá Nad hlavou slunce máš Že Tvou tvář hledá Nevnímáš Možná, že mi máváš A Tvé slzy patří k loučení Ale vím, jestli půjdeš dál Nenecháš mi cestou znamení Možná, že mi máváš Možná, že se mi to jenom zdá Ale už vím, že se nevrátíš A že nevrátím se já *20. Kvete mák a slunce pálí (& Olga Matušková) (1:05:26 - 1:07:52)* Kvete mák a slunce pálí Zvučí nota veselá Že kdo není v lásce stálý Vždycky na tom prodělá Ona byla dívka štíhlá A on mladík vrtkavý Jejich srdce k sobě tíhla Jak se o nich vypráví A ten pán, jak se tak stává Lásku v drobné promění Dívka natruc se mu vdává A on skáče z lešení Kvete mák a slunce pálí Zvučí nota veselá Že kdo není v lásce stálý Vždycky na tom prodělá Pak ta dívka, ač se brání Zhřešit láskou nečistou Prchne z domu znenadání Se zrzavým basistou Bác a manžel střílí Oba padnou v jeden ráz Dnes jim zdobí mramor bílý Takovejhle zimosráz Kvete mák a slunce pálí Zvučí nota veselá Že kdo není v lásce stálý Vždycky na tom prodělá Kvete mák a slunce pálí Zvučí nota veselá Že kdo není v lásce stálý Vždycky na tom prodělá *21. Suvenýr (1:07:52 - 1:09:47)* Suvenýr, suvenýr z Říma, z Paříže i z Cannes Bez vzpomínky nelze odjet, mám těch krámů plný krám Tady je dýmka Harold Flynna Byl sedmi moří pán Obojek Rin Tin Tina, ve kterém byl filmován Suvenýr, suvenýr vskutku žádný brak Zde je prsten Grety Garbo, Chevalierův žérarďák Vous, jenž mi daroval Jan Werich Nesahej, kluku, na ten knír Já tu nejsem pro plezír, suvenýr, suvenýr Suvenýr, suvenýr, kupte dřív, než rozprodám Lollobrigidina smlouva, v rohu její autogram Zde pravá Chaplinova bota, ta levá v muzeu je kdes Mám tu rady do života od těch nejslavnějších hvězd Suvenýr, suvenýr, slavný výčet ztrát Je zde pozlacená trubka, na níž se Armstrong učil hrát Že všude něco zapomněli, těch slavných bylo prokletí Suvenýr, suvenýr dvacátého století (!)
? Speciální znaky: *tučně*
Přispěvatel: Můžete uvést svoje jméno nebo přezdívku
Napište prosím číslicemi: devět jedna osm (!)
© 2012-2025 www.waldemarmatuska.eu ve spolupráci s www.letem.cz | Neoficiální stránky | Správci webu pište na info@waldemarmatuska.eu
Dáda Patrasová Eva a Vašek Jarek Nohavica Kabát Karel Gott Michal David Oldřich Denk