Hudba / videoklip

Ukázka v podobě písně Písnička pro Zuzanu.

Sdílet s přáteli na Facebooku

Hodnocení:

80 % Dobrá písnička Špatná písnička 20 %

15 lidí

Reklama

Text písně

1. Árie měsíce
2. Písnička pro Zuzanu
3. Tereza
4. To všechno odnes čas
5. Jó, třešně zrály
6. Divoký koně
7. Ó, Zuzano
8. Cesta do Mexika
9. Stará chajda trnová (& Karel Štědrý)
10. Rudý páv
11. Buď pořád se mnou
12. Padá hvězda
13. Slaný déšť
14. Souvenirs (Suvenýr)
15. Barborka
16. Třistapětašedesátkrát
17. Mám malý stan (& Karel Štědrý)
18. Tam za vodou v rákosí (& Eva Pilarová)
19. Couvá měsíc
20. Píseň o koni (& Jiří Suchý, Pavlína Filipovská)
21. Co z toho mám
22. Veronika (& Karel Štědrý)
23. Jezabel


1. Árie měsíce

Plavu si, ani nevím jak
Vždyť nemám prsa, nemám znak
Mám jen hlavu plnou ideálů
A mám rád vodu zelenou
A pletu si ji s ozvěnou
Narážejí obě na stejnou skálu

Mám vodu rád, a proto si
Na její chlad tu zvykám
Hraju si s kapry i s lososy
A tykám (ruvaruvaruvaruva) štikám
(Ruvaruvaruvaruva)

Řekni, štiko modrošedá
Proč voda mi pokoj nedá
A proč mě láká, a proč mě láká?
Proč šťasten jsem, když do ucha
Mi chladná voda šplouchá
A cáká, a cáká

La-la, lá-la-la-lá...
La-la, lá-la-la-lá...

Mám vodu rád, a proto si na její chlad tu zvykám
Hraju si s kapry i s lososy a tykám
(Ruvaruvaruvaruva) štikám (ruvaruvaruvaruva)

Řekni, štiko modrošedá
Proč voda mi pokoj nedá
A proč mě láká, a proč mě láká?

Proč šťasten jsem, když do ucha
Mi chladná voda šplouchá
A cáká, a cáká, a cáká, a cáká
(Tap, ta-rá-ra, tá-rá, tá-ra-rá, ram)
(Ou-ó)


2. Písnička pro Zuzanu

Zuzanó, chci ti jenom jednu větu
Jenom jednu prostou větu vyjevit
Zuzanó, na zahradě tvoje jméno
Z bílých květů vysázeno chtěl bych mít
Aby mi tvé jméno, Zuzana
Pod oknem vonělo od rána
(Ruva-ruva-ruva-ruva)

Až se večer bude stmívat, Zuzano
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Na zahradě budu zpívat, Zuzano
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Budu svojí písní tklivou
(Ta-rap-ta-rá-ra-ra-rap)
Lákat včelu meduchtivou
(Ta-rap-ta-rá-ra-ra-ram)
Aby slétla na tvé jméno
Zuzano, Zuzano, Zuzano, Zuzano

Ten med, který z tvého jména vysaje
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Na medařské soutěži to vyhraje
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Dej mi předem pusu, vzhledem k tomu
Že se sta-ne me-dem tvé jméno, Zuzano
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)

La-la-la-la, la-la-lalalala, la-la-lá
La-la-la-la, la-la-lalala, la-la-lá
Budu svojí písní tklivou
Lákat včelu meduchtivou
Aby slétla na tvé jméno
Zuzano, Zuzano, Zuzano, Zuzano

Ten med, který z tvého jména vysaje
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Na medařské soutěži to vyhraje
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)

Dej mi předem pusu, vzhledem k tomu
Že se stane medem tvé jméno, Zuzano
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
(Zuzano, Zuzano, Zuzano)
Zuzanó, Zuzanó, Zuzanó, Zuzanó


3. Tereza

Tereza, jedině Tereza
Měla by slyšet píseň mou
Ostatní prominou
Nestojím o jinou
Jen pro tu jedinou
Chci tady žít a zpívat

Tereza, jedině Tereza
Je toho pravou příčinou
Že tady statečně
Hrdě a zbytečně
Do větru zpívám píseň mou

Možná, za rok, za dva že pozná
Kdo měl její úsměvy rád
Láska že je sladká a hrozná
Když se dostaví nečekaně a jednostranně

Terezo, přečti si, Terezo
Otázku, kterou v očích mám
Nápisem tiskacím
K tobě se obracím
A ty víš předem, nač se ptám


4. To všechno odnes čas

Když jsem byl chlapec malý, tak se mě vždycky ptali
Zdali bych chtěl pásat stáda krav
Pročpak se mě ptali, když nakonec mně dali
Na loď starou a řekli mi: Plav!

To všechno vodnes čas, to všechno vodnes čas
A hlavu za to dám, že nevrátí se nikdy k nám
To, co všechno vodnes čas

Na vezdejší pouti bylo jest mi plouti
Tam, kde v moře vtéká řeky proud
Jel jsem proti proudu, když zřel jsem rodnou hroudu
Pohnutím jsem nemoh z ní se hnout

To všechno vodnes čas, to všechno vodnes čas
A hlavu za to dám, že nevrátí se nikdy k nám
To, co všechno vodnes čas

Za nejbližším rohem dal jsem lodi „sbohem”
Krásnou holku z ranče jsem si vzal
A tak v žití shoně já dočkal jsem se koně
Všichni tři tu šťastně žijem dál

To všechno vodnes čas, to všechno vodnes čas
A hlavu za to dám, že nevrátí se nikdy k nám
To, co všechno vodnes čas


5. Jó, třešně zrály

Waldemar Matuška:
Jó, třešně zrály
Zrovna třešně zrály
Sladký třešně zrály
A teplej vítr vál

A já k horám v dáli
K modrejm horám v dáli
Sluncem, který pálí
Tou dobou stádo hnal

Sbor studia „A”:
Jó, třešně zrály
Sladký třešně zrály
Sladký třešně zrály
A jak to bylo dál

Waldemar Matuška:
Tam, jak je ta skála
Ta velká bílá skála
Tak tam vám holka stála
A bourák opodál

A moc se na mě smála
Zdálky už se smála
I zblízka se pak smála
A já se taky smál

Sbor studia „A”:
Jó, třešně zrály
Sladký třešně zrály
Sladký třešně zrály
A jak to bylo dál

Waldemar Matuška:
Řekla, že už dlouho mě má ráda
Dlouho mě má ráda
Dlouho mě má ráda
Abych prej si ji vzal

Ať nechám ty svý stáda
Že léta pilně střádá
Jen abych ji měl rád
A žil s ní jako král

Sbor studia „A”:
Jó, třešně zrály
Sladký třešně zrály
Sladký třešně zrály
A jak to bylo dál

Waldemar Matuška:
Pokud je mi známo
Já řek jenom: Dámo
Milá hezká dámo
Zač bych potom stál

Ty můj typ nejsi
Já mám svoji Gracy
Svoji malou Gracy
A tý jsem srdce dal

Sbor studia „A”:
Jó, třešně zrály
Sladký třešně zrály
Sladký třešně zrály
A jak to bylo dál

Waldemar Matuška:
Jó, u tý skály
Dál třešně zrály
Z modrý hory v dáli
Teplej vítr vál

A já vod tý skály
Vod tý bílý skály
K slunci, který pálí
Zas hnal svý stádo dál

Sbor studia „A”:
Jó, třešně zrály
U tý bílý skály
K slunci, který pálí
Waldemar Matuška:
Jsem hnal svý stádo dál


6. Divoký koně

Když horkou nocí běží
Stádo divokých koňů
Volně, bez otěží
Volně po kaňonu

Já nemohu, nemohu spát
Musím se na cestu dát
V žilách mi zvoní
Krev divokých koní
A do uší hučí jak vodopád

La-la-lá, lá-la-la, la-la-lá
La-la-la-la-la-la, la-la-la-la-lá
La-la-lá, lá-la-la, la-la-lá
La-la-lá, la-la-lá
La-la-lá, jupijáj, jupijou

A nikdo nezastaví
Stádo, když nocí pádí
Koho z vás to baví
Ten ať se se mnou vsadí

Že nemohu, nemohu spát
Musím se na cestu dát
V žilách mi zvoní
Krev divokých koní
A do uší hučí jak vodopád

La-la-lá, lá-la-la, la-la-lá
La-la-la-la-la-la, la-la-la-la-lá
La-la-lá, lá-la-la, la-la-lá
La-la-lá, la-la-lá
La-la-lá, jupijáj, jupijou

Jak řeka v době tání
Když se v peřejích řítí
Není k osedlání
Kdo chce volně žíti

Já nemohu, nemohu spát
Musím se na cestu dát
V žilách mi zvoní
Krev divokých koní
A do uší hučí jak vodopád

La-la-lá, lá-la-la-la-la-lá
La-la-lá, la-la-lá, la-la-lá
Jupijáj, jupijou


7. Ó, Zuzano

Přicházím až z Alabamy
Se svým banjem sám a sám
A teď jdu do Louisiany
Navštívit svou milou tam

Ó, Zuzanó
Zuzano, mám tě rád
Frčíme z tý dálky k vám
Na banjo budu hrát

Slunce praží, z nebe hromy hřmí
Můj cíl je dalekej
Jenže láska má mě provází
Zuzano, neplakej

Ó, Zuzanó
Zuzano, mám tě rád
Frčíme z tý dálky k vám
Na banjo budu hrát

Včera v noci měl jsem krásnej sen
A teď ho povím vám:
Zpíval jsem Zuzaně pod oknem
Zuzano, rád tě mám

Ó, Zuzanó
Zuzano, mám tě rád
Frčíme z tý dálky k vám
Na banjo budu hrát

Zuzana se z okna vykloní
A šátkem zamává
Vzdychne, slzu z oka uroní
Ach, neplač, lásko má

Ó, Zuzanó
Zuzano, mám tě rád
Frčíme z tý dálky k vám
Na banjo budu hrát


8. Cesta do Mexika

Já dávno si přál odtud odejít
I když od mládí jsem tu zvyklej žít
I když děvče svý tady nechávám
Že si mě chce vzít, slib už od ní mám

A když začne máj, z domu odcházím
Do Texasu sám zrána vyrazím
Moje nejdražší na mě čekat má
Vždyť mám slíbený, že se neprovdá

Jsem v Texasu sám, kdo mi práci dá
Starý Simpson vám na to povídá
Já ti práci dám, přišels akorát
Budeš krávy mý do Mexika hnát

A když končí nám cesta mexická
Po mý nejdražší se mi zastýská
Psaní posílám, kdy mě uhlídá
A má nejdražší neodpovídá

Když vrátím se k nám, hned se běžím ptát
Proč to děvče mý, proč mi nemá psát
A prej - já si mám bohatšího vzít
Musíš, chlapče můj, za jinejma jít

Já ke stádům svým zas se vrátím sám
Srdce falešný já tam nepoznám
Kulky hvízdají pořád kolem nás
Já tam budu žít, budu krávy pást


9. Stará chajda trnová (& Karel Štědrý)

Já tu na svým dílci, celkem vzato, bídnej život mám
A tak vypadám dost schlíple, pámbu ví
Myši začnou rejdit kolem, sotva večer usínám
Na mým dílci v starý chajdě drnový

Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený
Kolem kojoti se plíží hladoví
Dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný
Na mým dílci v starý chajdě drnový

Když jsem z domova tam na východě vyšel zbohatnout
Zkusit, jestli potkám štěstí - kdopak ví
Sotva napadlo mě tenkrát, že kdy potkám tenhle kout
Na mým dílci v starý chajdě drnový

Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený
Kolem kojoti se plíží hladoví
Dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný
Na mým dílci v starý chajdě drnový

Ale rád bych, aby se tu našla dívka laskavá
Jejíž soucit mě z tý bryndy vyloví
Jak bych žehnal tomu andělu, že život uznává
I na mým dílci v starý chajdě drnový

Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený
Kolem kojoti se plíží hladoví
Dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný
Na mým dílci v starý chajdě drnový

Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený
Kolem kojoti se plíží hladoví
Dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný
Na mým dílci v starý chajdě drnový


10. Rudý páv

Rudý paprsek slunce v očích ti plál
Temná přijde noc, možná, že bude zlá
Mrtvých moskytů smích
Zlý sen, který se zdá
Hvězda do trávy zapadla osleplá
Dojetím
Dojetím

Protože krásný okamžik vždycky krátkým se zdá
Zítra jiný den noci se opět zdá
Z očí, jenž ranil šíp, slunce když zapadá
Budou mi svítit dvě slunce rozkvetlá
Do noci
Tíživý

Já vím, slunce, že nikdy nezapadáš
Mizíš z oblohy, v očích nám zhasínáš
Pyšné jak rudý páv
Vějíř svůj zavíráš
Potom odcházíš do našich očí spát
Jsi jak páv
Rudý páv

První paprsek slunce v očích ti plál
Temná prchla noc, pro nás nebyla zlá
Ranní úsvit, už zní ptačí zpěv v ozvěnách
Slunce vychází, ty oči zavíráš
Dojetím
Usínáš
V objetí


11. Buď pořád se mnou

Buď pořád se mnou, lásko sladká
Ten slib ti nevrátím
Až prach se zvedne po šarvátkách
Mé bude tvým

Jak dobrý přítel pohleď se mnou
Vstříc možná trpkým hodinám
A smiř se s pravdou nepříjemnou
Že i tvůj milý má slabou chvíli
Že dostal strašný strach být sám

Přestože vidím kamarády
Kterak se ke mně točí zády
Věřím, že třeba sám a sám
Dál pravdu mám

V životě asi žádná víra
Samotná zámky neotvírá
Vím, že se musím za ni prát
Prát se i s tím, co mě svírá

Jen ty buď se mnou, lásko sladká
Tvůj úsměv je mé bázně štít
A tak tu stojím bez pozlátka
Až jednou zmizí, co je mi cizí
Jen pro tvůj ú-směv chtěl bych žít
Chtěl bych žít, chtěl bych žít
Chtěl bych žít, chtěl bych žít
(Chtěl bych žít, chtěl bych žít, chtěl bych žít...)


12. Padá hvězda

Padá
Hvězda padá
Hučí
Vodopád
Bdím
Vždyť noc okrádá
Bdím
Vím, oč se bát
V nocích, kdy padá
Hvězda bledá
Studí půlměsíc

Ruka tvou hledá
Tvá
Jí nejde vstříc

Plášť
Noci skrývá pláň
Tvou
Dlaň mi zcizí
Tmou
Běží plachá laň
Tvůj
Stín mizí

Padá
Hvězda padá
Hučí
Vodopád


13. Slaný déšť

Tak ty si myslíš, že jsi pro mě jediná
A že tu stojím, trochu zmoklý hrdina
Že se snad bojím dát té naší lásce mat
Šach sice neznáš, dámu však umíš hrát

Zdá se ti možná, že teď láskou umírám
A že se stydím, když si slzu utírám
Byl bych se asi smál, déšť mi však slzy dal
Tak ať se třpytí, jen ať se třpytí dál

Vždycky, když prší, nebo padá mokrý sníh
Zůstanou mi v očích, byla bys zklamaná, že to není pláč
A tak si myslím, že už nejsi jediná
Tím tedy mizí jedna klamná vidina jako dým
Je to možná tím, že kapička malá
Co na chviličku stála v očích mých
Byla buď jen slzou deště, anebo mokrý sníh

Ta kapka zrádná na rty se dostala
Proč byla slaná, ta kapka zlá, malá


14. Souvenirs (Suvenýr)

Suvenýr, suvenýr z Říma, z Paříže i z Cannes
Bez vzpomínky nelze odjet, mám těch krámů plný krám
Tady je dýmka Harold Flynna
Byl sedmi moří pán
Obojek Rin Tin Tina, ve kterém byl filmován
Suvenýr, suvenýr vskutku žádný brak
Zde je prsten Grety Garbo, Chevalierův žérarďák
Vous, jenž mi daroval Jan Werich
Nesahej, kluku, na ten knír
Já tu nejsem pro plezír, suvenýr, suvenýr

Suvenýr, suvenýr, kupte dřív, než rozprodám
Lollobrigidina smlouva, v rohu její autogram
Zde pravá Chaplinova bota, ta levá v muzeu je kdes
Mám tu rady do života od těch nejslavnějších hvězd
Suvenýr, suvenýr, slavný výčet ztrát
Je zde pozlacená trubka, na níž se Armstrong učil hrát
Že všude něco zapomněli, těch slavných bylo prokletí
Suvenýr, suvenýr dvacátého století


15. Barborka

V naší ulici se lidé trousí
Bezvousí i ti, co mají vousy
Všichni chodí sem a pod balkónem
Čekají, potají, až vyjde Barborka ven

Barborko, Barborko otevři okno
Dneska je hezký den
Na okno ti zaťukalo ráno
Tak honem podívej se ven

Všichni tvý ctitelé tam pod tím oknem
Teď právě mají sjezd
Každý z nich se připravuje dávno
O velké lásce řeč pronést

Nevědí, že srdce máš už zadané
A že právě proto každému odpovíš ne

Barborko, řekni všem, že se ten úsměv
Jen na mě usmívá
Ve dne, v noci, večer, ba i ráno
Jsi pro mě ty a jenom ty
No vážně ty, a jedině ty
Barborko, ty jediná

Nevědí, že srdce máš už zadané
A že právě proto každému odpovíš ne

Barborko, řekni všem, že se tvůj úsměv
Jen na mě usmívá
Ve dne, v noci, večer, ba i ráno
Jsi pro mě ty a jenom ty
No vážně ty, a jenom ty
Barborko, ty jediná


16. Třistapětašedesátkrát

Den co den má ten můj kalendář
Den co den má zcela novou tvář
Třistapětašedesátkrát vím
Že den co den slunce objevím

Slunce je v pozdravu
Slunce je v hnízdě kosím
Sluneční soustavu
Já v sobě denně nosím
Proto se usmívám
Den co den v sobě slunce mám

Třistapětašedesátkrát rok
Dnes a denně mění ten svůj krok
Třistapětašedesáte dní
Náladu mám, ta se nemění

Třistapětašedesátkrát
Třistapětašedesátkrát já vám zářím

Zpívám stále, zpívám celý rok
Třistapětašedesáte slok
Dalekohled ani mikroskop
Netřeba mít, stačí jenom chtít
A v slunci třistapětašedesátkrát
Rád budu se hřát

Třistapětašedesátkrát rok
Dnes a denně mění ten svůj krok
Třistapětašedesáte dní
Náladu mám, ta se nemění

Třistapětašedesátkrát
Třistapětašedesátkrát já vám zářím

Zpívám stále, zpívám celý rok
Třistapětašedesáte slok
Dalekohled ani mikroskop
Netřeba mít, stačí jenom chtít
A v slunci třistapětašedesátkrát
Rád budu se hřát


17. Mám malý stan (& Karel Štědrý)

Mám malý stan
Mně na nohy táhne
Snad ze všech stran
Jen řekněte, jak dostanu
Své dlouhé nohy do stanu
Až chladem třást se přestanu
Já ze stanu nevstanu

Stan malý mám
A nohy tak dlouhé
Ach, kam je dám
Tak se zmítám z rohu do rohu
A hledám vhodnou polohu
Snad uznáte, že nemohu
Mít nohu v batohu

Ó, prochladlý jsem na kvadrát
Takhle už se nedá spát
Když se vkrádá na má záda
Mráz, zima a chlad

Mám malý stan
Mně na nohy táhne
Snad ze všech stran
A tak snívám často o chatě
Kde spal bych jako ve vatě
Kde neničí tě jehličí
A kam vítr nefičí


18. Tam za vodou v rákosí (& Eva Pilarová)

Tam za vodou v rákosí (tam za vodou v rákosí)
Je ukrytý prám (je ukrytý prám)
Tam za vodou v rákosí (tam za vodou v rákosí)
Ti najevo dám (ti najevo dám)

Jak tuze mi záleží (jak tuze mi záleží)
Zda zatoužíš mít (zda zatoužím mít)
Ten prám, co mi náleží (ten prám, co ti náleží)
A na něm se skrýt (a na něm se skrýt)

Že slunce tam v dáli
Jen pro tebe září
A pálí (a pálí)
Do tváří (do tváří)
Jež zahoří (jež zahoří)
Tím víc (tím víc)

A vzdor zádům spáleným (a vzdor zádům spáleným)
Když usneš a spíš (když usneš a spíš)
Jsi oblakům vzdáleným (jsi oblakům vzdáleným)
Kus blíž (kus blíž)

Že slunce tam v dáli
Jen pro tebe září
A pálí (a pálí)
Do tváří (do tváří)
Jež zahoří (jež zahoří)
Tím víc (tím víc)

Tam za vodou v rákosí (tam za vodou v rákosí)
Je leknínů kraj (je leknínů kraj)
Tam za vodou v rákosí (tam za vodou v rákosí)
Je ráj, je ráj, je ráj


19. Couvá měsíc

Už mne tu žádný nezná, žádný nezdraví
Já ale stále smekám klobouk děravý
Tma na mě civí jako sova, starý měsíc nocí couvá
Já se loučím s láskou, která rezaví

Už měsíc couvá stopou černou od sazí
Vysoké C mě smutnou nocí provází
Nedávná slova jsou nám cizí, zvuk tvých kroků v dálce mizí
Stará láska jinam s tebou odchází

Vysoké C, volání měsíce
Milostnou závratí, zpátky tě nevrátí
Vysoké C se snáší z měsíce
A já tu sám a sám o svůj stín klopýtám

Už couvá měsíc stopou černou od sazí
Vysoké C mě smutnou nocí provází
Nedávná slova jsou nám cizí, zvuk tvých kroků v dálce mizí
Stará láska jinam s tebou odchází

Už couvá měsíc stopou černou od sazí
Vysoké C mě smutnou nocí provází
Nedávná slova jsou nám cizí, zvuk tvých kroků v dálce mizí
Stará láska jinam s tebou odchází, odchází...


20. Píseň o koni (& Jiří Suchý, Pavlína Filipovská)

A proto odpouští má láska mému koni
Na cestě vod tebe tu jeho loudavost
Vždyť když tě vopustím, nač spěchat, co nás honí
Dokud se nevracím, je na spěch času dost

Ale co omluví pak toho ubožáka
Až se mi bude zdát pomalej každej let
Až bych i na vichru, až bych i s křídly ptáka
Vždy ještě žil a štval ostruhou koně vpřed

Potom už žádnej kůň nepostačí mé touze
A ona zrozená z nejčistší lásky mé
Jak oheň bez těla dá se v let ržajíc dlouze
Mé herce láska má pro lásku promine
Že kdysi nechtěla vod tebe ani jít
Já k tobě poletím a koně nechám být


21. Co z toho mám

Co z toho mám
Tajně vám krást pohledy
Co z toho mám, se ptám

Problémy sám
Neměl jsem dřív
Proč tedy kvůli vám je mám?

Láska je zlořád
Kde se vzal, tu se vzal
Jakoby pořád
Mackie Messer blízko stál
Hahahaha, hahaha

Co z toho mám
Tajně vám krást pohledy
Co z toho mám, se ptám

Zle vypadám
Tíží mě už od středy
Ta láska k vám jak trám

Láska je zlořád
Kde se vzal, tu se vzal
Jakoby pořád
Mackie Messer blízko stál
Hahahaha, hahaha

Co z toho mám
Tajně vám krást pohledy
Co z toho mám, se ptám

Zle vypadám
Tíží mě už od středy
Ta láska k vám jak trám


22. Veronika (& Karel Štědrý)

Ó, Vero, Veroniko, ó, Vero, Veroniko
Zlé je to se mnou, co ty víš, co ty víš
Jak kytka v chladnu sám tady chřadnu
Vážně i v žertu posílám k čertu
To, že ty nejsi blíž

Ó, Vero, Veroniko
Láska na dálku, to je hrob, to je hrob!
Nudím se tady, přes klady mám i vady
Jak u všech všady mám si říci: Stop!

Na sta krásných pavu-činek
Okolo mne spřádá síť
Odvádí mne od vzpomínek
Mlčky říká: Chyť se, chyť!

Ó, Vero, Veroniko
Zlé je to se mnou, proč si lhát, proč si lhát?
Proč jsou tu jiné a jenom, jenom ty ne
A proč tě mám tolik rád, tolik rád
A proč tě mám tolik rád?


23. Jezabel

Jezabel! Jezabel!
Kde vzal se v tobě ten žár
Kdo dal tvým bokům tvar?
Ďábel sám stvořil tě z požárů

V tvých očích jsou roje včel, Jezabel
Ďábel sám, chopil tě do spárů

Kdo ve tvých ňadrech dlí pomstou posedlý
Kdo v tvé kráse skrývá se?
Ďábel sám, ďábel sám
Jezabel, já tě znám!

A vtělil se v duši tvou jak hrůza před bitvou
Ďábel sám, strůjce všech nesvárů
Pán všech pekel jednou za sto let se na svět rozvzteklí
A proto anděl vzlét, proto anděl vzlét z předpeklí

Hříšný anděl ztratil z křídel třpyt a nemá svatozář
Však co mu nelze vzít, co mu nelze vzít, tvou tvář

Jezabel!
V tvých loktech je můj ráj
O mou duši hraj
Ať v tvé kráse skrývá se ďábel sám, ďábel sám
Jezabel, já tě znám!

A i když už jasně vím
Že lidstvu kouzlem tvým
Ďábel sám splácí dluh, jsi můj bůh!

Jezabel, Jezabel, Jezabél!
Reklama
Reklama

Informace

Přidáno: 2. 3. 2016 - 17:45 | Aktualizováno: 8. 3. 2016 - 17:15 | Kategorie: Alba | ID: 49295

Přispěvatelé: Karel

Podrobné statistiky
Web používá cookies. OK Info